Nějak se tomu ani nechce věřit, ale od prvního kurzu první pomoci ZDRSEM, koncipovaného pro příznivce dlouhých lodí, uplynuly už tři roky. Znalci ovšem vědí, že i když projdete důkladným výcvikem, o kterém u ZDRSEMu není pochyb, do tří let vám většina znalostí zmizí jak pára nad hrncem. A proto jsme na podzim 2014 opět svolali silné jádro Grónského klubu, pár zbylých volných míst doplnili spřízněnými dušemi a vyrazili na stará známá místa v Lipně nad Vltavou, kde jsme ke zděšení místních opět hojně zalévali půdu a vody krví.
Struktura kurzu byla podobná jako v prvním turnusu.Opět jsme začali se zdánlivě jednoduchými situacemi, které jsou ale jednoduché opravdu jen zdánlivě a v průběhu těch těžkých čtyř dní, jsme se posouvali až do oblastí, o kterých jsme ani netušili, že dokážeme vyřešit. Takže ačkoli první den bezradně koukáte na „banální“ bezvědomí, ke konci jste schopni jednou rukou resuscitovat utopeného kamaráda, druhou rukou zastavujete krvácení z amputované paže jiného nešťastníka, k tomu v klidu konverzujete se záchrankou a ti lepší z nás si ještě opakují, co mají odpoledne nakoupit v sámošce. To lehce přeháním, ale opravdu jen lehce.
Poznávacím znamením kurzů ZDRSEM je pro mě termoizolační fólie. Jasně – jakmile vidím někde fotku vodáka zabaleného do stříbrozlatého materiálu, je mi jasné, že jde o fotky ze ZDRSEMu. A ani náš kurz nebyl výjimkou, hlavně při té největší akci, která jako vždycky skýtala pár momentů překvapení. Tím největším byla hladkost a úspěšnost, s jakou byly oběti zachráněny. Nechápal jsem, jak je to možné, ale zhruba dvacet minut po vyhlášení poplachu byli všichni naloženi do sanitek a přeživší si mohli v klidu zapádlovat.
Co říct závěrem? Tento kurz nebyl MASH, žádná extra jatka ani velká překvapení se nekonala. Nebyla to Sanitka, to nebylo retro v žádném případě, dokonce jsme si vyzkoušeli i defibrilátor. Protože měl letošní ZDRSEM ten správný glanc a šmrnc, nezbývá než se přiklonit k názoru, že ze všeho nejvíc připomínal cool doktora House. Jen s malým rozdílem – kurz nekulhal ani na jednu nohu a prášky proti bolesti nahrazoval zpěv a tanec do pozdních nočních hodin.
Nakonec to nejdůležitější – stejně jako u minulého kurzu děkuju všem lektorům, byli opravdu profesionální a letos dokonce i mezinárodní. Ale ještě trochu víc děkuju kamarádům, kteří do toho se mnou šli. Víte co je lepší, než mít absolvovaný pořádný kurz první pomoci? Mít kamarády, co mají kurz první pomoci J. A já teď vím, že se na členy Grónského klubu budu moci na vodě spolehnout, až půjde do tuhého. A vůbec nejlepší na tom celém je, že to platí nejen na vodě. ZDRSEM totiž pomáhá nejen v divočině, ale i při nehodě na silnici, nebo někde ve městě.
A co ty, milý čtenáři? Už ses na ZDRSEM přihlásil? Že ne? To neděláš dobře, Jaromíre, s těma sirkama! Vážně. Pokud ještě ZDRSEM nemáte, vykašlete se na kurzy eskimování, surfování, či pokročilých technik pádlování a investujte peníze do sebe a vlastně i do svých kamarádů. Nebudete litovat ani litovat, ani nebudete zbytečně lidem v bezvědomí měřit pulz.
Diskuse uzavřena.