Když jsme si se Stanďochem někdy koncem zimy volali a já se ho ptal, kde letos bude sympozium, odpověď byla klasická: „Zatím nevím…“ Zkusmo jsem nadhodil, že by to mohlo být u nás v jachtařské loděnici v Církvích. Nakonec jsme se domluvili a já se těšil, za prvé proto, že se letos nemusím s loďma štrachat na opačnej konec republiky, a za druhý, jak ostatním ukážu, že i u nás na drsným severozápadě je to z vody celkem pěkný.
Myslel jsem, že v pátek jako domácí dorazím do loděnice včas, trochu poklidím…. No, ale někteří motivovaní borci dorazili ještě dříve než já a rovnou se vypravili na vodu. Pár lidí naopak dojelo po půlnoci. V mezidobí se naše loděnice plnila kajakma, stanama a hlavně príma lidičkama.
Sobotní program vykrystalizoval do podoby dvou výletů. Jedna, menší ale odvážnější parta, se vypravila do Německa dolů po proudu, přes Děčín zkoumat údolí kudy skrz Labské pískovce řeka utíká do Bad Schandau a Pirny. O tomhle výletu referovat nemůžu, protože jsem byl součástí té skupiny větší a pohodlnější, která se vydala na stranu opačnou, skrz Bránu Čech na Píšťanské jezero. Naše partička vyrazila dopoledne na asi desetikilometrovou tůru proti proudu. Lodě jsem nepočítal, ale mohlo nás být tak kolem dvaceti kajaků. Lidi se po cestě přidávali nebo naopak končili dříve u různých restauračních zařízení podél vody podle své aktuální kondice a chuti pádlovat. Větší část naší skupinky ale dojela až do cílové destinace, na Píšťanské pískovně buď navštívila bezva hospodu v jachtařské maríně, případně zvolila koupačku v průzračné vodě na písečné pláži některého z ostrovů jezera. Cestou zpět nám trochu pomohl proud, a tak jsme asi za dvě hodinky mohli začít chystat grilování, opékačku na ohni a hlavně v klubovně naší loděnice tradiční večírek. Nechybělo nic z toho na co jsme za poslední roky zvyklí a na co se těšíme. Promítání fotek, letos Tomáš Mráček ukazoval bezvadný fotky z výletů do Bretaně. V průběhu diashow se strhla krátká, ale intenzivní diskuze o bezpečnostním vybavením, zejména nad stormcagem. Stanoviska byla různá, jen jeden bourák rezolutně prohlásil, že je to jasná hovadina a že si to může koupit jenom …. No taky názor, jenom mi kamaráde připomeň, abych s tebou nikdy nikam nepádloval. Mejdánek dále pokračoval Stanďochovou vypečenou tombolou. Následovala volná zábava ad libidum.
V průběhu večera zazněla taky důležitá informace o chystaném podzimním sympoziu, které už bude seriózně pojaté a proběhne na Rujáně, tak jestli vás to zajímá, sledujte seakayaker a nebo stránky vodácké školy HGsportu, co nevidět se objeví konkrétní informace.
Nedělní ráno proběhlo v pohodě, alespoň jsem nezaznamenal žádné úpící osoby s mokrým ručníkem na lebce. Na vodu jsme se dostali o trochu později, tak kolem jedenácté. Kdo chtěl, zúčastnil se praktického mikrorychlosemináře na téma záchrana a sebezáchrana. Určitě se mi nepodařilo do toho krátkého asi hodinového bloku nacpat všechno, ale to nejdůležitější jsme procvičili.
Kolem poledního se lidičky pomalu loučili a rozjížděli do svých domovů, jak před nimi ležela dlouhá cesta a nebo další povinnosti.