Incident management – hypotermie (Vlčí Dech, 2016)

První konkrétní téma do kterého se pustíme je hypotermie a to z několika důvodů. Je to totiž průšvih, který se nám může přihodit nejen za polárním kruhem, ale klidně i na letním Jadranu. Mívá plíživý nenápadný nástup a je to jedna z hlavních příčin tzv. chybové pasti (z malých nesnází do velkého maléru v důsledku chybného rozhodnutí) a bez dobrého vybavení se obtížně řeší.

CO TO JE: Hypotermie se obvykle definuje jako pokles teploty pod 35° C, důležité je, že se jedná o teplotu tělesného jádra (hrudník, břicho, třísla) a také to, že pod touto teplotou člověk ztrácí schopnost termoregulace – tedy si sám pomoci. Dochází k tomu z několika příčin:

  1. Vliv prostředí – voda odvádí teplo 24x rychleji než suchý vzduch (zdroje uvádí různé, ale obdobné číslo). Obvykle se ale v kajaku trvalému ponoření do vody bráníme a tak jsou naše hlavní problémy odpařování a ochlazování větrem – windchill faktor, případně jejich kombinace.
  2. Intoxikace – obvykle alkoholem a překvapivě v závislosti na vlivu prostředí nemusí být kajakář úplně na šrot, aby došlo k rozšíření kapilár a nadměrné ztrátě tepla.
  3. Zranění a vyčerpání – hypotermii může vyvolat i poranění mozku nebo krvácení do břišní dutiny. Častou příčinou je hypoglykemie – vyčerpání cukru v důsledku dlouhodobé svalové práce.

FÁZE A PŘÍZNAKY: Hypotermii můžeme dle příznaků rozdělit do čtyř základních fází:

Stadium I – teplota jádra těla se pohybuje v rozpětí od 35° C do 32° C. Postižený je plně při vědomí, bledý, fialové rty, bývá rozrušený, zmatený, svalový třas přechází až do neovladatelných vln, rychle a prohloubeně dýchá, okrajové části těla (ruce, nohy, uši) až nesnesitelně bolí.

První pomoc: Především zabraň dalším ztrátám tělesného tepla přesunem do závětří, postiženého podlož, nebo zabal, případně převlékni do suchého. Aktivní pohyb je žádoucí – kroužení rukama, opatrná chůze. Podávej horké slazené nápoje, výborná je i polévka, která doplní elektrolyty spotřebované svalovým třasem.

Stadium II – teplota jádra těla se pohybuje v rozpětí od 32° C do 28° C. Postižený upadá do apatie, má sníženou úroveň vnímání, ale stále ještě reaguje na oslovení – alespoň pohybem hlavy, svalový třas již ustal, puls se zpomaluje, bolest končetin ustává.

První pomoc: Zde už nepomůže pouhé přidání izolace, postiženého musíš aktivně ohřát. Lze-li postav stan a vlez s postiženým do spacáku. Nelze-li, pomůžou ohřevné chemické sáčky které přitiskneš postiženému na třísla a do podpaží (velké žíly a tepny nejblíže povrchu těla) a pak ho zabal do nějaké izolace, nejsou-li sáčky pomůže teplá tekutina nalitá na balíček ze složeného náhradního trička. Postiženého nenech aktivně pohybovat, pasivní pohyby prováděj pomalu a opatrně – hrozí poškození vazů a svalových manžet v okolí ohýbaných kloubů. Další důležitý důvod proč s postiženým manipulovat co nejméně je ten, že v periferiích má prochlazenou krev, která by se dostala do stále ještě teplého jádra a stav podchlazení by nadále zhoršovala, nebo přímo přivodila srdeční zástavu – tzv. „smrt ze zachránění“. Pokud postižený polyká, podávej horký slazený čaj, polévku už raději ne – je nebezpečí nekontrolovatelného vdechnutí pevné potraviny. Končetiny aktivně nezahřívej – bolest by pro postiženého mohla být tak velká, že ti upadne do šoku.

Stadium III – teplota jádra těla se pohybuje v rozpětí od 28° C do 24° C. Postižený je v bezvědomí, reaguje pouze na bolestivý podnět, mělce nepravidelně dýchá, má slabě hmatný pulz, rozšířené zorničky – které ale stále reagují na světlo.

První pomoc: Je obdobná jako u stadia II, ale rozhodně nic nepodávej, pokud potřebuješ s postiženým manipulovat je lépe pokud to udělá více zachránců, co nejopatrněji.

Stadium IV – teplota jádra těla se pohybuje pod 24° C. Tento stav bývá důsledkem dlouhodobého ponoření do studené vody, nebo nekontrolovanou eskalací předchozích fází. Postižený je v bezvědomí, nereaguje ani na bolestivý podnět, nedýchá, puls je nehmatný, rozšířené zorničky nereagují na světlo.

První pomoc: Učiň opatření jako při první pomoci v předchozím stadiu a zahaj bezodkladnou resuscitaci . Evropská rada pro resuscitaci od roku 2010 doporučuje u dospělé osoby 30 stlačení hrudníku do hloubky nejméně 5cm a dva vdechy. Vše takové rychlosti, aby to odpovídalo tepové frekvenci 100 tepů za minutu – což jsou zhruba dvě stlačení za vteřinu.


JAK TOMU PŘEDEJÍT: Jdi na vodu ve stavu přiměřeném k podmínkám. To jak fyzicky – vyrážej v dobré kondici a tu si po dobu pádlování udržuj pravidelným pitím a jídlem. Tak i oblečením, oblékej se na pádlování, ne na čekání na záchranu. Sucháč není v každém případě nejlepší řešení. Pokud se budeš potit, prochladneš rychleji, než když oblečeš bundu, která odvětrá. Měj rezervu a prostředky k řešení hypotermie ve výbavě.

VÝBAVA: Je myslím samozřejmé, že v dayhatchi máš pár suchých kousků oblečení v malém loďáčku – flísové triko s dlouhým rukávem, kuklu, anebo kulich. Pár sladkostí navíc a taky jednu, nebo ideálně dvě termosky s čajem, nebo polévkou. Jednu k přímé spotřebě během pádlování a druhou jako zálohu pro případ maléru, která se může dopít až večer, než se rozdělá na tábořišti vařič. Ale určitě by ti neměly chybět dvě speciální a velmi důležité součástky vybavení pro předcházení a řešení hypotermie: stormcag a storm shelter.

Stormcag je v podstatě velká a prodloužená bunda s kapucí a širokým dolním okrajem, který se dá natáhnout přes límec kokpitu. Jeho užitečnost spočívá v prevenci hypotermie. Těžko si na vodě budeš navlékat pod sucháč nebo bundu další vrstvu v případě zhoršení počasí. Stormcag stačí přetáhnout přes hlavu, vestu a bundu a máš vlastně tropiko, které ti u těla udržuje teplou vrstvičku vzduchu a zároveň brání odpařování z povrchu oblečení. Jako bonus máš zálohu, pokud se ti podaří protrhnout šprajdu, stromcag díky spodnímu okraji lze nasadit na límec a vytvořit provizorní bundošprajdu.

Stormcag (Foto: Kitty Kosová)
Stormgag 2 (Foto: Kitty Kosová)

OBR: Stormcag 2. Autor: Kitty Kosová

Storm shelter je druhá užitečná věcička. V podstatě je to stan bez tyček, které nahrazují sedící kajakáři. Vytváří krytý prostor ve kterém se dá čekat na zlepšení počasí, svačit, měnit mapu v pouzdru bez nebezpečí zmoknutí, v závětří řešit nepříjemnosti typu hypotermie, případně ošetřovat zranění. Storm shelter se dá samozřejmě použít k zabalení postiženého, a protože je vyrobený ze silné tkaniny, třeba i k jeho transportu.

Storm shelter 1 (Foto: Kitty Kosová)
Storm shelter 2 (Foto: Kitty Kosová)

 

CAUSA: Hypotermii jsem si na sobě vyzkoušel v létě 2014 při pádlování na Islandu. Voda měla kolem čtyř stupňů, vzduch možná dvanáct a já měl za sebou půlden na vodě. Přistál jsem na krátkou pauzu. Když jsem chtěl jít znovu na vodu, nepodařil se mi start do silného dumpersurfu. Po stojce na ocase a pádu do příboje, se mi v probublané kalné vodě nepodařil eskymák.

Následovalo opuštění kokpitu, pokus o re-entry roll a rozplavba s tažením kajaku. Neodhadnu, jak dlouho jsem byl ve vodě. Jak už bylo řečeno, čas běží v těchto situacích trochu jinak. A ačkoli mě chránil sucháč a fyzická aktivita spojená s plaváním a vytažením kajaku na pláž, po chvilce jsem se nekontrolovaně rozklepal. Následovaly klasické příznaky, nesoustředěnost a nevůle tento stav nějak řešit. Naštěstí jsem zůstal natolik při smyslech, že jsem na sebe natáhnul stromcag, nalil do sebe zbytek čaje a snědl to, co jsem si schovával na odpolední pádlování.

Od té doby balím stormcag do dayhatche kdykoli, i když se jedná jen o odpolední trénink na sladké vodě. Snad je to trochu talisman, ale užitečný, řekl bych.