V polovině června proběhla na Vranosvské přehradě moc povedená akce – setkání věnované hlavně dětem. Přinášíme vám zprávu tak, jak ji převyprávěl jeden z přímých účastníků.
Kluci a holky – dospěláci se nám konečně domluvili, a po všech těch svých expedicích a výpravách uspořádali setkání pro nás, seakajakáře do zhruba patnácti let. Celé se to odehrálo na Vranovské přehradě a mě, tátu a mámu tam pozval strejda Petr, to je ten, co má hnědého psa a strejda Ivan, který dělá výborné palačinky a od té chvíle, co mi jednu dal, jsme kamarádi.
![Jezdilo se po přehradě](http://www.seakayaker.cz/wp-content/uploads/2014/06/DSC_1593-382x300.jpg)
V kempu Bítov se nás sešlo asi dvacet, plus tedy dospělí, ale ty jsem nepočítal, tak nevím, kolik jich vlastně bylo. Popravdě, já ani netuším, proč tam s námi jezdili, když my děti si báječně vystačíme samy, ale nejspíš by nám to záviděli, tak radši jeli s námi.
![A na břehu se hrála spousta her.](http://www.seakayaker.cz/wp-content/uploads/2014/06/DSC_1627-400x226.jpg)
Během těch čtyř dnů, se toho odehrála spousta – měli jsme nachystané soutěže a kdo vyhrál, dostal krásnou cenu, nebo alespoň nějakou dobrotu. To byl taky důvod, proč jsem nic nevyhrál – největší šanci jsem měl v běhu s kelímkem, ve kterém byla voda. S tím jsme měli oběhnout hřiště a vodu nalít zpátky do kyblíku, u kterého nám fandil strejda Standa z Jablonce. Jenže když mi strejda Radek poradil, že je lepší nalít vodu tátovi do bot, na závod jsem se vykašlal, a pak už jenom lil vodu do bot všem dospělákům, kteří šli kolem. Co víc si přát – užil jsem si spoustu srandy a navíc jsem dostal lízátko, které mám mnohem radši, než plyšovýho psa.
![Všem se nám to moc líbilo.](http://www.seakayaker.cz/wp-content/uploads/2014/06/DSC_1599-398x300.jpg)
Kromě soutěží jsme chodili na výlety, takže jsem sám došel až na kraj kempu a zpátky mě dovedla hodná teta, co mi ani neřekla, jak se jmenuje a hlavně jsme jezdili na kajaku! Já jsem vytáhl tátu k opuštěnému ostrovu, pak jsme honili kachny a nakonec jsme vjeli pod most a tam křičeli na celé kolo: „AHÓÓÓJ!“ To se vám tak krásně rozléhalo. Na lodi se mi to moc líbilo, a vůbec nevadilo, že v neděli ráno strašně pršelo. Fakt hodně! Táta říkal, že spadlo snad sto kapek!
![Sluníčko svítilo.](http://www.seakayaker.cz/wp-content/uploads/2014/06/DSC_1647-400x257.jpg)
Když jsme nebyli na vodě, ani nezávodili bylo to vlastně vůbec nejlepší – se strejdou Markýzem jsme chodili na ryby a jednu jsme ulovili a vůbec nejlepší bylo, že jsem pořád měl kolem sebe spoustu kamarádů, od těch, co jsou stejně staří jako já a tak si s nimi nejlíp rozumím, až po všechny ty srandovní strejdy a tety, se kterejma si člověk užije daleko víc zábavy, než s tátou a mámou, protože mi vůbec neříkali, co mám dělat. A když už mi to náhodou radili, většinou to byla nějaká legrační věc, nebo lumpárna!
![A bylo nás vážně hodně.](http://www.seakayaker.cz/wp-content/uploads/2014/06/DSC_1650-400x201.jpg)
Takže chci strejdům Petrovi a Ivanovi moc a moc poděkovat a taky poprosit, jestli by mi nenapsali, kdy a kde se zase s ostatními dětmi budu moct sejít. A doufám, že to nebude až za rok, takovej víkend bych si dal líbit třeba už zejtra!
Lukáš
(A kdybyste chtěli vidět víc fotek, najdete je na tátovo blogu, co je pojmenovanej po kachnách.)
![Tak zase příště na vodě!](http://www.seakayaker.cz/wp-content/uploads/2014/06/DSC_1661-400x245.jpg)
Diskuse uzavřena.