Švédsko – Vastervik

P8280326

Z domova jsme vyjeli kolem poledne a v Dánsku jsme byli za 12 hodin hektické jízdy po německých dálnicích. Rozhodli jsme se nezabývat trajektem, a tak byla cesta delší o nějakých 100 km. Přespali jsme na jedné z dánských benzínek nedaleko Kodaně. Podle benzínky by se dalo těžko určit, že se nacházíme v jedné z nejvyspělejších zemí světa, ale snídaně se tu podávala včas! U Malma jsme překročili poslední placený most a dále jsme drželi směr na Vastervik podél východního pobřeží.

 

Cesty ve Švédsku jsou příjemné – lesy, jezera s odpočívadly a pole plná blonďatých krav. Švédi jezdí vzorně, nepředjíždějí a dodržují bezpečnou vzdálenost. Podél cesty jsou všude kamery měřící rychlost. Zastavujeme u odpočívadla vedle města Pukavik (kde poprvé zjistím, že záchody jsou s topením) a vykoupeme se v docela studeném moři. Ihned u odpočívadla je doslova moře borůvek, vzduch naplněn vůní jehličí, slané vody a mořských řas.

 

Ve Švédsku jsem poprvé a překvapuje mne, že domy jsou docela skromné a skoro žádný dům nemá plot. Po příjezdu do Vasterviku jsme ověřili v turistickém informačním středisku, že se dá kempovat skoro všude, s výjimkou soukromých pozemků – na těch jen se souhlasem majitelů. Pro zasvěcené je to informace zbytečná, ale pro začátečníky vcelku užitečná. Přes noc jsme byli v kempu Lysingbadet, ihned vedle Vasterviku, který tvoří samostatný poloostrov a zahrnuje navíc řadu menších ostrůvků spojených mezi sebou dřevěnými mosty. Při vstupu do kempu si musíte koupit členskou kartu za 300 švédských korun. Lepší a větší kemp jsem snad ještě neviděl. Součástí kempu je i půjčovna seakajaků a potřeb pro rybolov. V noci byly 4 °C nad nulou, a protože jsme zde byli poprvé, brali jsme to jako běžnou srpnovou teplotu.

P8280307

Ráno v 11:00 jsme měli sbalené lodě a vyrazili jsme na jih, do oblasti Kalmar Län. Dle informací od místních tu vítr polevuje v poledne a navečer. Za plavby byl ovšem vítr slabý a vlny malé. Všude kolem labyrint mnoha ostrůvků. Dovolil bych si tvrdit, že bez pořádné mapy, nebo navigačního přístroje, by se tu člověk ztratil. Anebo přinejmenším napádloval dvakrát více, protože z dálky není nikdy poznat, jestli směrem, kterým pádlujete, je průplav. Příroda připomíná Slapy, Orlík, nebo Lipno s jediným rozdílem. Skály jsou více zakulacené, mech na ostrovech je všude a voda je poněkud čistější. Ostrovů je opravdu hodně. Na ostrůvkách jsou břízy, jehličany a mech, který tu všude převažuje jako podkladní vrstva. K večeru začínáme vyhledávat místo pro nocleh, což není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Ostrovů je totiž hodně a můžeme si dovolit přepych a vybírat si.

 

Zastavujeme se u jednoho ostrůvku, obcházíme ho, ujišťujeme se, že je jen náš a za krátkou chvilku připravujeme večeři. Dle navigace se ostrov jmenoval Porsh, což byl jeden z důvodů, proč jsme si ten ostrov vybrali. Který chlap by si nechal ujít přenocování na ostrově se jménem, které je podobné názvu znamenité automobilky?! Místo na stany jsme si vybrali na východ, aby se stany vysušily po ranním vlhku co nejrychleji. Palivového dřeva bylo hodně a večer u ohně byl dlouhý. Při rozhodování o budoucích výpravách pro nás bude možnost pálení dřeva rozhodně důležitá. Když člověk stráví celý den na vodě, není tepla na ohřátí nikdy dost. V noci lehce pršelo. No vlastně – pršelo až do rána.

P8290376

Nehledě na polohu a orientaci stanu bylo ráno vlhko úplně všude a na všem. Vyrazili jsme zase v 11:00 a celý den bloudili mezi ostrovy. Veliký prostor a nikde nikdo. To dokáže člověka nadchnout. Když si budu chtít vybrat destinací bez lidí a civilizaci, tak určitě pojedu zase do Švédska. Pak otáčíme přídě lodí směrem na otevřené moře. Máme v úmyslu navštívit na ostrově Oro rybáře Owe Wistroma, který tu bydlí od narození. O Owem jsme slyšeli od našeho známého, který sem každoročně jezdí na ryby.

 

Konec srpna není pro rybáře zrovna nejlepší čas, ale doufali jsme, že i přesto tu nakoupíme něco k večeři. Samotný ostrov Oro není zrovna nejmenší, a kdybych na ostrově kempoval, ani bych nepoznal, že na ostrově bydlí jeho majitel. Většina staveb je snad určena k pronájmu, anebo majitel ostrova není jediným obyvatelem a staví zde i jeho širší příbuzenstvo. Dovedu si představit, že část pozemků je i na prodej.

P8290393 P8290392

Při připlutí k ostrovu nás potkal příbuzný, kterého jsme vyrušili při opravě lodi. Synovec (jak se později ukázalo) pozval Owa a začala prohlídka jeho majetku. Majitel ostrova naštěstí docela dobře mluvil anglicky. Nabídnul nám výborného uzeného úhoře a platýze, které vykuchal a naporcoval. Dokonce když se dozvěděl, že nemáme brambory, šel a vyhrabal nám vlastní. Owe pronajímá zájemcům o rybolov celý dům a motorový člun. V případě potřeby uvaří se svou manželkou Elizabeth večeři, ke které připravuje místní specialitu: zapečeného úhoře s vejci. Místní lidé jí ryby stále, bez ohledu na roční období nebo fázi měsíce. Drží je totiž přímo v lodích, ve kterých jsou přepážky zaplněné vodou. Owe měl ryby v dřevěné lodi z roku 1956.

 

Zásobeni rybou a po zanechání poděkování do knihy návštěvníků, jsme vyrazili hledat ostrov na další přenocování. Rodina Wistromových nám doporučila jeden krásný ostrov a řekli, že když budeme pádlovat dál směrem k Finsku, spatříme lachtany. Na moři foukalo, byly vlny a tak jsme se rozhodli, že lachtani počkají a my si dáme platýze na ohni! Nic na grilování jsme samozřejmě neměli, tak jsme museli vyrobit vlastní grilovací tyčky. Platýz byl výborný a úhoř ještě lepší.

P8290398 P8290395

Ráno bylo věnováno rozbalování a opětovnému zabalování. Ani tato aktivita neprobudí tak dobře jako silné kafe. Toto ráno nepršelo a ani nebylo tak vlhko. Nejspíš proto, že jsme stany postavili přímo na skále. Dopoledne nás doprovázelo slunce a odpoledne přišly ostré vlny a vyhnaly nás zpět mezi ostrovy. Cestou jsme potkali jen dvě živé duše – sea kayakáře z Německa. Po pozdravení vypadali vyplašeně a při setkání moc toho nenamluvili. Když slyšeli o tom, že na Oro žije Owe, prohlásili, že podle jména to bude Němec. Tím naše krátké setkání skončilo.

 

Nadšení úspěšným nákupem ryb, jsme začali zastavovat ve vesničkách a ptát se, zda nemají místní na prodej ryby. Nejvíc nám šlo o uzeného úhoře. Problém byl vysvětlit, co chceme, protože švédštinu ani jeden z nás neovládá. Zachránila nás gestikulace a pár vlnitých pohybu rukou (ryba) s imitací kouření cigarety (uzení). Jedna žena něco vykřiknula a odešla. Nepřicházela dlouho, a tak jsme si nebyli jisti, jestli imitaci cigarety nepochopila tak, že jsme od ní chtěli zapálit, nebo nedejbože něco jiného. Třeba byla tak hodná a sjela do sámošky pro cigarety? Jsme přece v zemi hodných lidí. Nakonec jsme koupili platýze a frčeli dál.

P8290451 P8290455

Počasí se definitivně zhoršilo. Cestu zpět jsme si zkrátili mezi ostrovy, kde jsme si škrtli dnem lodi o nějaké neoznačené podvodní překážky a za doprovodu pobřežní hlídky bezpečně dorazili zpět do kempu. Vítr už pořádně zesílil, k tomu začalo pršet a tímto plavba skončila.

 

Švédsko nás překvapilo svou přírodní krásou a prostory, ale příště bude třeba trefit lepší počasí.

P8300463

 

Odkaz: parádní video z akce