Přežití ve studené vodě

Smrt ve vodě – a studené zvlášť – nastává zejména ze čtyř důvodů (vynechávám zranění apod.):

1.       prvotní šok z potopení (čas: 0 – 2 minuty): mohou se dostavit tyto jevy:

a.        reflexivní lapání po dechu (pokud se postižený dostane pod vodu, může se také nadechnout vody – tzv. „syndrom náhlého utopení“)

b.       zrychlená dechová frekvence

c.        zrychlená tepová frekvence a růst hodnoty krevního tlaku (může vést až k infarktu)

d.       dramatický pokles schopnosti zadržet dech

2.       utopení – ztráta obratnosti (čas: 2 – 30 minut po pádu do vody): neschopnost plavat, resp. provádět jakoukoli koordinovanou činnost. Postihuje zejména ty, kdo se pokoušejí plavat.

3.       podchlazení (čas > 30 minut): pokles teploty tělesného jádra pod 35 °C

4.       kolaps po záchraně (čas > 30 minut): většinou potíže se srdcem

Pokud vás zajímá pravděpodobnost, tak na první dvě příčiny (šok a utopení) umírá okolo 55% obětí, na podchlazení zhruba 25% a po záchraně celých 20%!

Voda je „studená“ poměrně brzy, někteří autoři uvádějí už teplotu 25 °C (ostatní kolem 20 °C.) Myslí se tím to, že dostatečně dlouhý pobyt ve vodě o této teplotě, ústí nutně v podchlazení. A také to, že při náhlém ponoření (pád) do vody nastává lapání po dechu. Kritický je zlom teplot okolo 15 °C, pod touto hranicí se doba přežití dramaticky zkracuje.

K prvotnímu šoku mohu poznamenat snad jen to, že část autorů doporučuje snažit se omezit reflexivní lapání po dechu, které následuje po pádu do studené vody. Ale nevím, nakolik to vůlí lze ovlivnit. Sám jsem to již několikrát zakusil. Možná se dá omezit, ale zastavit se úplně asi nedá. Je zajímavé, že ve studené vodě člověku mnohem dříve „dochází dech.“ Opět vyzkoušeno na vlastní kůži a potvrzeno studií. U člověka schopného zadržet dech po dobu 45 vteřin v normálně teplé vodě, se tento čas zkrátil na nějakých 10 vteřin ve vodě o teplotě 5 °C. 

Přejdeme tedy k utopení – tady je věc opravdu velmi jasná. Kdo plave, nedoplave. Plaváním jednak ztrácí postižený síly a také významně snižuje svojí teplotu. Pohybující se voda totiž odnímá tělesné teplo rychleji, než voda klidná. Takže jediný moment, kdy by měl postižený plavat je okamžik, kdy je záchrana na dosah ruky. A hlavně – noste záchrannou vestu!

Tím jsme přešli do fáze podchlazení. Vlastní léčba podchlazení je opravdu zajímavý obor, jehož poznatky se neustále vyvíjí. Od dob svého dávného mládí (jsem téměř tak starý jako Brčko), jsem zažil už několik teorií. Nejprve jsme bývali poučováni, že je třeba podchlazeného ohřívat, či dokonce třít sněhem. (neplatná tvrzení raději škrtám, aby si to někdo nepopletl). Pak se doporučovalo, aby si s ním do spacáku vlezl někdo další (nejlépe nahá mladá dívka) a zahřál ho vlastním tělem. To už zní líp, než tření sněhem, ale zdá se, že to pořád není ono. V současnosti se totiž tvrdí, že by se měl postižený „zakonzervovat“ při teplotě, jakou právě má, aby se mohl zahřát sám. Nejlepší je spacák, či deky a důležitá je i karimatka, nebo jiná izolace od země. Pak se musí doplnit „palivo“ (tekutiny, živiny), aby mohl začít tělesné teplo produkovat sám od sebe. (Kupříkladu člověk, který se třese, má schopnost zvýšit tělesnou teplotu tempem zhruba 2 °C za hodinu.)

Jako „palivo“ se doporučuje například voda s cukrem, podávaná každých 15 minut. Žaludek je totiž „vypnutý“, takže pevné jídlo není postižený schopen zpracovat. Musí se také myslet na to, že postižený bude potřebovat častěji močit. Je třeba mu pomoci a hlavně jej po dokončení opět pečlivě zabalit do spacáku, či deky. A po celou dobu léčení (= než jej převezme lékař) se musíme vyvarovat nešetrných a zbytečných pohybů. Osoba by měla zůstat co nejvíce v klidu. Proč, to se dozvíte dál.

Ohledně jednotlivých stádií podchlazení jsem našel ještě tyto rady, které v letáku nejsou:

  • Pokud lze třes zastavit vlastní vůlí, jde o mírné podchlazení. Pokud ho vůlí zastavit nelze, jde o střední, nebo těžké podchlazení. (Čili mírné podchlazení jsme už zažili asi všichni.)
  • Podchlazená osoba není schopna řešit úlohy vyžadující zapojení mozku – nechte třeba postiženého počítat pozpátku od sta po devíti. (Někteří ale toho nejsou schopni ani pokud jsou v pořádku!) 
  • V některých fázích podchlazení se postižený záchraně brání. Někdy má pocit tepla a paradoxně se šatstva zbavuje! 
  • Pokud nelze nahmatat tep na zápěstí, teplota tělesného jádra klesla někam mezi 30 °C – 32 °C 
  • Postižený může být zkroucen do tzv. fetální polohy (poloha plodu). Zkuste mu natáhnout ruce.  Pokud se stočí zpět, osoba žije. Mrtvé svaly se nestahují, to umí pouze živé svalstvo.

Ke kolapsu po záchraně je třeba zmínit, že i po vytažení z vody, je postižený ve velkém riziku ohrožení života. Při podchlazení se omezuje schopnost těla bránit se poklesům tlaku krve. A tento pokles nastává například ve chvíli, kdy je postižený vytahován z vody, zvlášť když je vyprošťován ve svislé poloze a není okamžitě po vytažení uložen do vodorovné polohy. Protože srdce a tepny nejsou schopny se přizpůsobit, může nastat ztráta vědomí, nepravidelný tep, či dokonce srdeční záchvat. Navíc teplota těla může klesat i po záchraně, takže srdce je opět v ohrožení. Proto je třeba myslet na důležitou zásadu, že je třeba přenášet postiženého co nejopatrněji a vždy vyhledat odbornou lékařskou pomoc.

Nakonec jsem shrnul body, které si já osobně (jak říká můj dobrý otec) musím „zapsat za ty svoje nemytý uši“:

  • Studená voda + žádná vesta = žádná šance. Bez vesty je prostě přežití velmi nepravděpodobné. Naopak statistiky uvádějí, že z lidí, kteří nepřežili, bylo jen zhruba 10 % ve vestě. Vím, že ve slunném dni na jezeře se zdá být vesta vcelku nadbytečnou, ale je třeba to brát asi jako cyklistické helmy. Před pěti deseti lety je také skoro nikdo nenosil a teď už se to zdá být normální. Tak se o jejich nošení alespoň pokoušejte a pokud je nemáte na sobě, mějte je alespoň po ruce.
  • Oblékej se do vody, ne na vzduch. Oblečení má odpovídat teplotě vody, což je jak sám uznávám složité akceptovat. Sám si rád bundu na slunci sundám. Platí asi to samé, co u vesty. 
  • Zůstaň suchý = zůstaň živý. Voda odvádí tělesné teplo 25x rychleji než vzduch, je potřeba nosit pořádné oblečení, nejlépe suché obleky. Pokud jsme ve vodě, je důležité dostat z vody co největší část těla (vylézt alespoň napůl na převrácenou loď apod.) Bohužel neplatí, že když má vzduch 5 °C a voda 8 °C, že se ve vodě člověk „ohřeje.“ A nezbavujte se žádné části oděvu (pokud zrovna nemáte železnou košili.) Bylo prokázáno, že pokud do „suchého“ obleku nateče pouhý půllitr vody, klesne jeho schopnost izolovat o 30%. Věnujte tedy stavu svého oblečení náležitou pozornost! 
  • Kdo plave nepřežije. Plavání působí podobně jako pohybující se voda, totiž zvyšuje odebírání tepla. Navíc vysiluje. Naučte se H.E.L.P. polohu a také „tulicí polohu“ pro více osob. Nejlíp někde v klidu a teple, v bazénu. Třeba u toho zažijete i nějakou zábavu, ačkoli tohle téma samo o sobě moc legrační není.
  • Postiženého přenášej velmi opatrně. Spousta „zachráněných“ zemřela do 24 hodin. Většinou ti, kteří chodili a nedbali varování. 
  • Nejsi mrtvý, dokud nejsi zahřátý a mrtvý. Postižený jako mrtvý může sice vypadat (viz informace o snížení tepové dechové frekvence a stahování svalů), ale mrtvý být nemusí. Takže nic nevzdávat předem.
  • Zachovej klid. Nu, to je dobrá rada nad zlato, ale asi funguje. Jeden z pádů do studené vody jsem zažil na plachetnici, široko daleko nikdo, navíc jsem se zamotal do špagátů. Zmatkoval jsem a lezlo se mi na loď hodně těžko. Naopak, jeden z posledních jsem absolvoval téměř dobrovolně při předvádění eskimování na jedné vydařené akci Nejlepší půjčovny na světě. Když jsem viděl, kolik lidí nás sleduje, řekl jsem si: „Přece mě neuvidí, že se tu škrobím.“ A všechno šlo výrazně líp. Ale je to těžké, poručit si, přiznávám.

Na závěr dodávám, že nejsem lékařsky vzdělán, tak možná někde najdete nepřesnosti. Pletu si krkovici s krkavicí, dokonce i teplo s teplotou. Ale na druhé straně ve chvíli, kdy nastane nějaká složitá situace, není čas studovat detaily, je potřeba jednat. Nikomu nepřeji, aby se do této situace dostal, ale když už, tak snad některé rady zde uvedené pomohou.

 

Odkazy:

http://www.tc.gc.ca/MarineSafety/TP/tp13822/menu.htm

http://www.princeton.edu/~oa/safety/hypocold.shtml

http://outside.away.com/outside/magazine/0197/9701fefreez.html

http://www.capital.net/com/nckayak/nck_safety_p4.htm

http://www.seakayakermag.com/Resources/Safety/ColdBrochure.pdf

http://a0131004.uscgaux.info/PDF/OnSceneDrowning.pdf

 

A ještě video (voda zhruba 8 °C):

10 minutová verze: http://www.youtube.com/watch?v=J1xohI3B4Uc

30 minutová verze: http://vimeo.com/4534662