Křest Néreuse (Antonius Carbonius a kolektiv)

V loděnici Triena se neustále něco děje a tak není divu, že Standa Klokočník v roce 2013 připravil další novou loď. Jde o debl Néreus, což navazuje na předchozí řecká pojmenování všech modelů (v řecké mytologii byl Néreus mořský bůh). Je to loď s úctyhodnou délkou 690 cm o šířce 63,5 cm. Svoji předpremiéru měla nejprve na Sardinii a odsud jela na norské Lofoty, kde se dvěma Néreusům podařilo přejet obávaný Maelstrom.

Na křest Néreuse se pak ovšem čekalo skoro celý rok. Pořadatel nás předem nalákal na královské hody a pořádnou projížďku na velkolodi jeho vlastní výroby a vše co slíbil bylo splněno!

_DSC9184

V pátek se sjížděli lidičky z celé republiky, aby přivítali otce nové lodičky v rodině Klokočníků. Místo setkání se nezměnilo a tak hraběti ze zámku naproti se asi moc dobře v noci nespalo. Na ohni se škvařilo jablonecké selátko, griloval se norský losos a přátelský hukot zúčastněných se pravděpodobně donášel daleko za hranice kraje. Neoficiální křest se konal o půlnoci, kdy byl kajak nečekaně zcizen ze střechy Standova auta a zmizel ve tmě Orlické přehrady. Při této příležitosti bychom rádi požádali všechny jachtaře, aby po půlnoci zapínali vrcholová světla, páč v té rychlosti, kterou pluje Néreus, nelze malá plavidla rozeznat. Úspěšná testovací jízda byla oslavována do pozdních nočních hodin za doprovodu hudby ze slovanského repertoáru a nechyběl ani mikrofon se zesilovačem.

_DSC9381

Následující ráno bylo nádherné počasí a hladina přehrady byla zabarvená kajaky různých barev a jezdců. Néreuse pokřtili Radim s Vítkem, kteří byli tímto nesmírně dojati. Nehledě na listopadové počasí a maličko studenou vodu, byla odstartována nová sezóna aquacashingu. Jeden z pádlerů totiž vylovil ihned u břehu první unikátní kešku, ukrytou několik metrů pod vodou. Pod Podolským mostem jsme se zdrželi focením “čertíků”. Zbytek pátečního selátka byl někým šikovně upevněn za kokpitem kajaku a tak jsme měli vlastní pojízdné vodácké občerstvení.

DSC00810

Posádka Néreuse byla vystřídána dalšími zájemci o jízdu. Přiznám se, že pocit z pádlování byl báječný. Loď je velmi stabilní a rychlá. Pádlování v deblu má určitě svůj šmrnc. Do Zvíkova jsme dopádlovali velmi rychle na surfovacím vlnění od Néreuse, ovšem již v zúžené sestavě. Někteří pádlíři se totiž museli v sobotu vrátit a tak nás postupně během cesty opouštěli.

_DSC9163

Utábořili jsme se ještě za světla na krásném místě s pěkným výhledem na hrad. Od vody by člověk neřekl, že v takovém svahu se dají postavit stany. Nakonec si ale každý našel nějaký plácek pro svůj stan. Jenom při přenášení věcí ze zátoky ke stanům jsme si občas připadali jak šerpové. Standa ještě sjel na svém deblu pro Broňka, který na nás čekal na Zvíkově a pak už začaly přípravy na večerní program. Táborák s romantickým výhledem na Zvíkov byl všem odměnou za upádlované kilometry. Každý se snažil vytáhnout s nějakými ňamkami. Přísun tekutin ve velkém pak obstarávali Napajedláci, kteří průběžně připravovali čerstvé dávky výborného punče, ve kterém nechyběly ani kousky ovoce (nejlepší punč na světě!!!). Důša se Standou se zase připravovali na přežití pro případ ztroskotání. S rozděláním ohně jsme na ně sice nečekali, ale jejich konečný úspěch bez použití zapalovače musíme ocenit. Protože bylo potřeba nabrat síly na zpáteční cestu, šli jsme spát přeci jenom o něco dřív.

_DSC9275 (1)

Ráno nás přivítalo sluníčkem a mlhou líně se válející nad řekou. A tak jsme udělali pár kýčovitých fotek, uvařili kafe a čaj a po chutné snídani vyrazili zpět směrem Orlík.

Kéž by křty byly častěji!

_DSC9412