Korsika 2013 – Antonius Carbonius

Přinášíme zprávu o tom, jaké bylo zářijové pádlování na Korsice. Na tento článek budeme ještě navazovat, protože dramatická situace na mysu Lattoniccia vyprovokovala zajímavou debatu, o kterou se s vámi rádi podělíme. Zatím si tedy vychutnejte tu klidnější část Tondova textu.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Koncem září jsme vyrazili na Korsiku propádlovat úsek mezi městy Ajaccio a Bonifaccio. Všichni asi víme, že je to krásný ostrov, ale tento článek bych nechtěl pojmout jen jako povídání o nádherné přírodě a bezvadném pádlování.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Již delší dobu se zajímám o bezpečnost plavby a to z mnoha důvodů. Jeden z důvodů je to, že moře je silnější než člověk – moře nic neslyší, neodpouští a nemá k lidem sebemenší slitování. Plavba na moři není jen způsob si pěkně užít dovolenou – koupání v teplé slané vodě, nebo opalování na dlouhých písčitých plážičkách, ale i celkem reálná hrozba pro lidské zdraví, či život.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Cestou z Livorna do Bastie nás zastihla na trajektu děsná bouřka. Celý trajekt se díky tomu proměnil ve zvracející plovoucí město, na které dopadla morová rána. I s tím se ale musí při návštěvě Korsiky počítat. Do Bastie jsme nakonec dorazili místo slíbených 4 hodin až po 6 hodinách plavby.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Z Bastie jsme dále putovali na západní pobřeží, do zátoky ve městě Tizzano. Auto jsme zdarma zaparkovali na parkovišti pro návštěvníky restaurace a vylodili se přímo v marině, ve které jsme nakonec strávili dva dny, protože foukalo 15-20 m/s a vlny měly být přes 2m.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Na ostrov jsme přijeli v době, kdy zuřila bouřka, a od západu se valily velké vlny hnané silným větrem. Rozhodnutí nevyplouvat bylo správné. Předpověď (Android verze Windfinderu) předpovídala zlepšení s tím, že vítr by měl slábnout na 10 m/s, vlny by měly být maximálně dvoumetrové a v průběhu dvou dnů už jen půl metrové. Byl by asi úplný nesmysl do takových podmínek vyplouvat. To, co vidíte v zátoce je něco úplně jiného, než to co vás potká při obeplouvání mysu či mělčin.

.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

V den, kdy jsme se rozhodli vyplout, jsme přejeli autem na druhou stranu mysu, který byl hned za zátokou, kde jsme spali. Předpověď se ukázala být pravdivá a moře se uklidňovalo. Odvahu nám dodala i komunikace s místními rybáři, kteří nám řekli, že za mysem je klid. Ale ohledně samotného mysu odmítli „vypovídat“. Nabídli nám i převoz lodi před mys, což jsme odmítli a nakonec přeci jen vypluli. Vlnění bylo cca 1-1,5m, vítr 7 m/s. Při přiblížení k mysu se vlny pomalu zvětšovaly. Čím blíž jsme byli k mysu, tím více jsme se navzájem ztráceli z dohledu, protože kajaky nebyly za narůstajícími vlnami vůbec vidět. Pustil jsem kameru a nechal ji natáčet celý děj, protože jsem neměl odvahu manipulovat s kamerou. Na to „nejhorší“, samozřejmě, baterky nestačily. Na mysu nás potkaly vlny ve výši minimálně dvou pádel a více. Někteří členové posádky tvrdí, že byly 8 metrové, ale podstata věci byla někde jinde. Neměli jsme na tom mysu v ten den vůbec být. To, že jsme se bezpečně dostali na druhou stranu mysu, byla spíš náhoda. Kdyby byl vítr o něco silnější, byli jsme na tom špatně.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Helma a vesta je rozhodně bezvadné vybavení – jenže představa plavajícího kajakáře, bez lodi poblíž skal a to vše ve velkých vlnách, není nic povzbudivého. Otočili jsme se směrem ke břehu přímo na cípu mysu. Vlny se v ten okamžik proměnily v boční. V ten samý okamžik se nám hlavou proháněly jen samé hrozné myšlenky. Obeplutí celého mysu nám trvalo 2 a půl hodiny, přestože bylo 8 km dlouhé. Naštěstí se nikdo nevyklopil.

Po dlouhém přemýšlení o celé situaci bych se rozhodl pro příště nikam nevyjíždět, v klidu si počkat a vyjet na moře jen za velmi příznivých podmínek a v místech, kde nebude žádné neočekávaně překvapení. Co bych udělal pro to, abych se dokázal rozhodnout, jaké podmínky jsou příznivé a jaké nejsou? Jednoznačně bych věnoval více času předpovědi počasí. Dopředu bych si připravil mapy všech míst, které budeme proplouvat a tužkou označil nebezpečná místa s ohledem na vítr a směr vln. Mapu bych si pořídil jediné námořní, kde budou vidět nejenom pláže, ale i hloubky. Znalost místních podmínek je zásadní.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

V místě, kde jsme obeplouvali ten hrozivý mys, byla podvodní skála, která v bouřce nebyla vidět a kvůli ní celá tato situace nastala. Výška vlny bude z pevniny vždy zkreslena a menší, než ve skutečnosti je. Zní to sice dramaticky, ale nepíši to kvůli tomu, abych někoho vylekal, ale kvůli tomu, aby si každý z nás uvědomil důvody, proč se mořským kajakingem zabývá a následně se dotázal sám sebe – co je mořský kajaking a co všechno s tím souvisí? Jaké má nebezpečí a co všechno musíme umět a znát, než vyrazíme na moře.

Po projetí Korsikou autem můžu doporučit návštěvu jihozápadního pobřeží od Bonifacio do Porto Vecchio. V těchto místech pobřeží vypadá trochu jinak než na západě – skály jsou sice nižší než na jihu ale mají svůj ráz a krásnou barvu, která mi připomněla skály na pobřeží Francouzské riviery u Saint-Tropez. V těchto končinách bude určitě míň míst na přistání a přenocování, ale tento úsek by se dal zvládnout i za den plavby.

Co se týká úseku Tizzano-Bonifacio, tak s přenocováním nebyl problém s jedinou výjimkou – na většině pláží, kde zrovna nesmrdí sousedící jezírko a nejsou komáři, je zákaz stanování. Krásná pláž je přímo za jižním mysem Tizzano, v zátoce Zivia. Tato zátoka je dlouhá, bez zákazu stanování a je perfektní na blbnutí ve vlnách (je tam dokonce i ohniště). Další pláže najdete všude po cestě, ale ta nejlepší je přímo v samotné zátoce Bonifacio. Další možnosti na přespání jsou až před městem Ciappili.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Lahůdkou celého zájezdu byl úsek od Bonifacia na jižnější mys ostrova, v místě kde se přeplouvá na ostrovy Sv. Magdaleny, které patří k Sardinii. V Bonifacio jsme potkali partu Angličanů, kteří pádlovali od Bonifaccio na Sardinii přes ostrovy Sv. Magdaleny. Cestou jsme potkali i kluky, které se pokoušeli o obeplutí Korsiky, ale vzhledem k bouřce se museli na půli cesty otočit a pádlovat zpět. Jejich lodě nám připadaly spíše jako rybářské kajaky, naložené sítěmi a různými rybářskými pomůckami. Společně s těmito kluky, kteří byli zčásti z Marseille a zčásti z Mauriciuse, jsme absolvovali ochutnávku moravské slivovice a domácího rumu z Mauriciusu, čímž jsme naší cestu také slavnostně ukončili.

Nakonec ještě jedna praktická informace. Při návštěvě Korsiky nespoléhejte při vyzvedávání auta na hromadnou dopravu. Ta totiž jezdí jenom jednou denně (ráno) a jestli se rozhodnete stopovat, tak si dobře rozmyslete, koho z celé party pošlete. Jak místí, tak i turisté jsou velmi obezřetní, když vidí stopovat dva chlapy se svazkem karbonových pádel. Na taxikáře si taky dávejte pozor, protože se může stát, že se uprostřed cesty rozhodnou, že předem dohodnutá cena není dostačující.

Do Korsiky jsme se nicméně zamilovali. Je méně obydlená než Sardinie a má své kouzlo, jak ve vnitrozemí, tak na pobřeží.

Foto a video: tony.seakayakforum.cz

OLYMPUS DIGITAL CAMERA