Vzhledem k tomu, že se rádi věnujeme výbavě, se kterou se pouštíme na své více či méně dobrodružné plavby, logicky jsme zaostřili pozornost na jednu z nejdůležitějších pomůcek (tedy hned po lodi, pádle a vestě). Je jím určitě nůž, který by ve své vestě, nebo na ní, měl mít opravdu každý.

 

1. Honzův Gájdovský zázrak – NRS Pilot Knife
2. můj Mazánek – Tool Logic SL3 Folding Knife with Fire Starter
3. Svítící obludu – nůž poskytnutý Nejlepší půjčovnou na světě
4. Kudlu z Tullnu – vyrábí Aeris, zakoupeno mezi potápěčskou výbavou
5. Reklamní otvírák – laskavě poskytla firma TNP
6. Švýcarák – Victorinox Rescue Tool

Na osobní nátlak jisté nejmenované osoby (byl to Brčko, práskat se musí) jsme se pokusili sehnat i legendární rybičku (Nůž Mikov RYBIČKA), ovšem podle webu (http://www.kentaurzbrane.cz/noze/nuz-mikov-rybicka), nebyl tento nůž zrovna v době přípravy testu skladem. Tak snad někdy příště.

V testu samotném nám šlo zejména o to, jak se který nůž pohodlně ovládá a používá, jak je odolný a jestli se hodí pro použití na mořském kajaku. S každým jsme tedy udělali několik shodných akcí (souhrn najdete v tabulce) a subjektivně hodnotili (1-5 bodů, čím víc – tím líp), jak podle každého nás dvou vyhovuje.

Na závěr dodávám, že se jedná o čistě osobní záležitost a jestli na nás někdo dá a koupí si nůž podle naší rady, kterým si uřízne ruku, ať za námi nechodí se stížností, či s pláčem. Každému vyhovuje něco jiného a nelze čekat, že bychom vytvořili pořadí nožů, na kterém se všichni shodnou. Spíše jsme chtěli, aby čtenáři měli představu o tom, co všechno lze vzít do úvahy při pořizování kudly.

A teď k jednotlivým kategoriím, ve kterých jsme nože hodnotili:

• Provedení: celkový dojem, jaký v nás nůž zanechává. Jestli je to od pohledu laciný šmejd z Číny, nebo pečlivě zpracovaný předmět, na který bychom se nebáli se spolehnout. A taky jak se nám nůž líbí, jak moc bychom ho chtěli mít a vozit ho.
• Jak pasuje do ruky: jeden ze slabých článků testu. S Honzou jsme oba téměř biometrické kopie (kromě břišních partií, kde jsem přeci jen více vybaven), a tak není úplně šťastné, že s námi nehodnotil někdo s menší rukou. Proto jsme zařadili „Anketu GK“, kde jsme tento nedostatek eliminovali. Obecně šlo o to, jestli nemá ostré hrany, jestli z ruky nepadá a netlačí.
• Tvrdost čepele: v jednom profesionálním testu nožů jsem našel tuto vyčerpávající informaci - Tvrdost oceli je u kvalitních nožů obvykle 55 až 58 HRC (stupně podle Rockwella), minimum pro kvalitní kuchyňský nůž stanovuje norma na 52 HRC (japonské nože z damaškové oceli jsou často ještě tvrdší - kolem 60 HRC). Vyšší hodnota znamená tvrdší ostří, které vydrží déle ostré. Proto jsme nože nakonec nechali změřit. Podle mých osobních zkušeností se tvrdší nože i lépe brousí. Ale čeho je moc, toho je příliš. Hrozí, že moc tvrdý nůž bude křehký a hodně tvrdý nůž se taky neostří snadno. Přesto jsme jako optimum stanovili velmi široké rozmezí 50-60 HRC. Nikdo z nás, běžných uživatelů, asi nebude složitě někde nechávat svůj nůž měřit.
• Broušení: jak se který nůž brousí. Nejjednodušší je rovné ostří, ale zubaté ostří, určené k řezání provazů nepovažujeme za handicap. Dva nože jsme nezkoušeli brousit: Švýcarák a Svítící obludu. Mají jen zubaté ostří a do toho se nepouštíme. Co s nožem až se otupí, to nevíme. Odnést k odborníkovi, sehnat malé pilníčky a zkusit to přejet, nebo koupit nový nůž? Těžko říct.
• Ovládání: ukázalo se, že tady jsou velké rozdíly. Za ideální považujeme snadné ovládání jednou rukou. Trochu obtížně se porovnávaly dvě různé kategorie – „gájdovské“ nože, které se zasouvají do pevného pouzdra a skládací nože. Tak si případně pročtěte naše komentáře a porovnávejte nože shodných kategorií mezi sebou. Hlavně jsme posuzovali otevírání a nahmátnutí (vytažení z pouzdra).
• Přeříznout klacek: tady už jde do tuhého. Jak dlouho a s jakou námahou jsme se s klackem museli prát? Musím říct, že u některých nožů to byl docela oříšek.
• Přeříznout špagát: podobné jako předchozí kategorie.
• Uříznout chleba: zvolili jsme klasický český bochník a zkoumali, jestli chleba uřízneme nebo užvejkáme. Chleba byl starý a my jsme byli po bujarém večírku. Proto (a s přihlédnutím k mojí nešikovnosti) výsledek nevypadal příliš lákavě. Zvláštní podkategorii tvořila akce „řezání koblihy“ – se zubatým ostřím se koblihy řežou báááječně. Jenom pro řezání cukrářských výrobků není na vodě bohužel moc důvodů.
• Namazat chleba: testery s radostí očekávaná kategorie. Na společném pádlování GK jsme všem namazali chleby taveným sýrem. Ale prý jsme hrozně zdržovali, nechala se slyšet Evička. Takže to takovej trhák nakonec nebyl.
• Řezání PET láhve: každý občas potřebuje PETku uříznout (zejména pánové asi vědí proč). Stačí, aby nůž měl ostrou špičku? Tahle kategorie podle nás prokázala, jak si nůž poradí i s netradičním úkolem.
• Vyčištění: člověk potřebuje nůž nejen utřít do kalhot, ale občas i pořádně umýt. Půjde některý snáz? Mají některé nože dutiny, kde zůstávají zbytky od oběda?
• Odolnost proti korozi: nože na týden namočili do "čajíčku". Jeho základem je vlastnoručně dovezená mořská voda z Benátek (takže hodně špinavá a v rámci možností i slaná). Tuto tekutinu jsem doplnil ještě octem. Neměl jsem obyčejný, proto jsem použil balsamico, a tak se výsledná tekutina velmi nápadně podobá čaji. Do tohoto sajrajtu jsme ponořili ostří nožů a pak jsme hledali stopy koroze. Nože jsme do srovnání přijímali v různém stavu - od nožů úplně nových (Honzův guide, kudla z Tullnu, Švýcarák), přes nože párkrát použité (můj Mazánek) až po nože evidentně jeté (Svítící obluda a hlavně Reklamní TNP otvírák). Proto se o odolnosti proti korozi dalo ledacos usoudit jež před testem - na TNP otvíráku je problematickým místem provedení rukojeti. Na ní je několik malých šroubků, evidentně nikoli nerezových, ale jen galvanicky zinkovaných. U Mazánka zase zlobí škrtátko. Ale o tom se víc dozvíte dále.
• Držení ve vodě: testovali jsme nejprve tak, že jsme vlezli do vody ve vestě a zkoušeli nože vytáhnout. Tady šlo v podstatě jen o obecné porovnání dvou kategorií - zavíráků v kapse a guide nožů na vestě. Další část testování probíhala tak, že jsme pod vodou řezali do klacku, abychom poznali, zda je to v něčem jiné, než na suchu. Což se nepotvrdilo. Nože, které nám seděly na břehu, seděly i pod vodou. Jediná odlišnost je, že nám připadalo, že se pod vodou lépe řeže zubatým ostřím, které jakoby míň klouže po povrchu dřeva. Ale to byl možná jen pocit.
• Nošení a upevnění na vestu: původně jsme chtěli posuzovat, ale ukázalo se jako zbytečné. Polovina nožů se strká do kapsy, zbytek se „nějak“ připevňuje a těžko to porovnáme, každý má jinou vestu.
• Anketa GK: Rozložili jsme nože na stůl a členové GK (tedy relevantní vzorek síkajakářů – od sličných dam a dívek až po ohavné zarostlé mořské vlky) si vybrali dle svého vlastního momentálního rozpoložení tři nože a seřadili je. První dostal 3 body, druhý 2 body a třetí jeden bod. Nechtěli jsme, aby členové GK moc přemýšleli, mnohdy jsou rychlá intuitivní rozhodnutí lepší, než dlouhé a únavné testování, ovšem některé účastnice testu nám v tomto případě udělali čáru přes rozpočet.
• Cena: cenu uvádíme bez dopravy (která o něco podraží nože posílané poštou z dovozu). Dolary i eura jsme přepočítávali „přibližně aktuálním kurzem,“ tady ani nešlo o moc přesný výsledek.

K jednotlivým nožům jsme připravili komentáře a popisy, na konci testu je srovnávací tabulka. Tak se podívejte, k čemu jsme došli. Průběh srovnání jsme náhodně zaznamenávali, pokud by někdo chtěl vidět více fotografií, Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

Upozornění: toto hodnocení rozhodně nemá nahradit testy jednotlivých nožů. Některé jsme měli k dispozici jen po krátkou dobu, některé jsme na lodi ani nevozili. Jde o porovnání, abychom p.t. laskavému čtenáři umožnili získat rozhled. Některé nože ještě samostatně testujeme a výsledky si určitě nenecháme pro sebe. Z těchto důvodů ani nevyhlašujeme vítěze testu.