Pokrok v mezích Patagonie

Agitační článek proti zastaralým způsobům získávání energie v kraji, kde pod pláštěm civilizované země bují korupce (a není to u nás).

 

V Chile byl nedávno schválen megaprojekt HidroAysén, který ve zkratce představuje stavbu pěti přehrad na řekách Río Baker (vyslovuje se „Baker“) a Río Pascua v regionu Aysén, tzn. zhruba uprostřed Patagonie. Tato oblast je málo civilizovaná, nevedou zde téměř silnice, obyvatelstvu, ktere se počítá na stovky, slouží jeden malý přístav v ústí řeky Baker.

Za bukem nebo lépe řečeno za pabukem a cypřišem, má vyrůst pět přehrad, z toho dvě na 200 km dlouhé řece Baker, která je nejvodnatější chilskou řekou. Zbylé tři přehrady mají být na řece Pascua. Projekt byl po protestech skrouhnut téměř na šestinu původního plánu – přehrady, tak jak jsou v plánech nyní, by měly zatopit „pouze“ 6000 hektarů, což je jen o trochu více než jedno Lipno. Oblast je špatně dostupná a řídce osídlená, takže počet lidí, kteří by museli být kvůli přehradám vystěhováni, je mizivý.


1

Foto: www.patagoniasinrepresas.cl

Aby se průměrný český vodák na tato místa dostal, musí trpět neskutečnou motivací až obsesí. Dolní tok řeky Baker se jezdí na mořském kajaku a i kaňony na horním toku už byly cílem několika krátkokajakových šílenců. I když je to trochu z ruky, můžeme se podívat podrobněji na to jak to s přehradami je. Nejen proto, že se tam někteří z nás už podívali a jiní se tam chystají, ale hlavně proto, že podobně divoká místa aby dneska na zeměkouli člověk pohledal.

2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Río Baker, foto: Jan Zajíc Lásko

Za projektem přehrad stojí společnosti Colbún a Endesa, kontrolovaná italským Entelem. Plán se těší podpoře současné vlády presidenta Piñery. Piñera je prvním pravicovým chilským prezidentem od dob diktatury a v roce 2010 jej volilo s nadšením a očekáváním i mnoho mladých lidí. Ukázalo se, že Piñerův švagr je náměstkem ředitele projektu Hidroaysén a jednatelem Colbúnu. Endesa zase darovala 1 milión Euro nadaci manželky prezidenta. K historickému pozadí je ještě třeba dodat, že v roce 1981 Pinochet v rámci privatizace země poskytl práva na využití vody soukromým společnostem a to zdarma a na věčnost.

 

Je něco shnilého ve státě chilském?

  • Po postavení přehrad budou mít Colbún a Endesa „duopol“ 80% na chilském trhu s elektřinou.
  • I přes brutální kampaň obou společností nesouhlasí se stavbami 74% Chilanů (květen 2011) a 72% si myslí, že budou uskutečněny i přes protesty obyvatel.
  • Projekt má zaměstnávat 5000 lidí, většinou mužů – a to v oblasti, kde jich nyní žijí stovky a neexistuje zde žádná infrastruktura. Domorodci se obávají ztráty vlastní kultury a způsobu života.
  • Předaná dokumentace o vlivu na životní prostředí je nedůkladná.
  • Celý projekt se nachází v seismicky aktivní oblasti, možné následky nezdokumentovány.
  • Časté jsou i masivní rychlé záplavy způsobené náhlým vyprázdněním ledovcových jezer (GLOF – glacial lake outburst flood) – následky nezdokumentovány.
  • „Past“ ve formě prezentace dvou projektů – firmy prezentují ke schválení zvlášť přehrady a zvlášť elektrické vedení. Kdo neschválí dráty, když už budou stát přehrady?

 

Dráty jsou kapitola sama o sobě – od přehrad povedou elektřinu do centrálního systému, což znamená, že se jí bude zásobovat Santiago a především nerostné doly v severnější části Chile. Z Aysénu je to do Santiaga 2300 kilometrů. Kvůli sloupům vysokého vedení bude vykácen sto metrů široký pruh, sloupů bude něco kolem 6000. Pro obrázek si můžete představit takový menší průsek z Prahy do Lisabonu. Celková plocha vykáceného území je 23000 hektarů. Kromě chráněných oblastí, vzácných močálů a soukromých chráněných území budou dráty křižovat i šest národních parků. Vedení bude stavět opět Endesa a Colbún.

 

3

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Důvěřivý až hloupý jelínek huemul je sice v Chilském erbu, hrozí mu ale vyhynutí. Přehrady nenávratně změní ekosystém, kde žije věšina populace. Foto: Markéta Syllová

 

Polemiku o škodlivosti či prospěšnosti přehrad, atomu a uhlí s dovolením přenechám koňům. Argumenty o současné energetické krizi neobstojí, neb přehrady budou hotové za deset let a tudíž nic neřeší. President pravil, že občas musí rozhodnout o tom, co je dobré pro Chile, protože občané to sami neví. Chile se jakožto nejcivilizovanější země Jižní Ameriky těší přízni zahraničních investorů, země od pádu diktatury vzkvétá a obyvatelstvo se má čím dál tím lépe. Vláda slibuje blahobyt a prosperitu, což podle všeho znamená více dolů, které sežerou více energie. Opravdu jsou megapřehrady v současné době tím správným způsobem získávání energie? Kdo v Chile byl, jistě si dobře vzpomene na vítr, slunce, příboj a termální prameny. A ze střední Evropy, kde chráníme každý lesík, bychom zas Chilanům mohli připomenout, odkud že není cesty zpět.

4

Río Baker, foto: Jan Zajíc Lásko

 

Projekt přehrad byl schválen v pondělí 9.5. 2011 komisí pro životní prostředí.

V Santiagu de Chile rozehnala policie demonstranty slzným plynem, protestuje se i v ostatních městech Chile. Demonstrace byly uspořádány v Barceloně, Madridu, Paříži nebo v Argentině. V ČR s tím nejspíš moc nehneme, ale lze alespoň sledovat dění nebo poslat slušný dopis presidentovi Chile přes stránku http://www.patagoniasinrepresas.cl a pevně doufat, že protesty nevyšumí a nedopadne to jako Tři soutěsky v Číně nebo Tehri v Himalájích.

5

 

Point of no return

Foto: Markéta Syllová

5. setkání seakajakářů – přehrada Lipno

První červnový víkend se na Lipenské přehradní nádrži nedaleko Nové Pece uskutečnil již 5. ročník setkání seakajakářů. Akci tradičně organizoval pražský HG sport za podpory nejlepší půjčovny na světě, firmy Ká servis. Organizátorům se podařilo zajistit úžasné počasí, i když to do poslední chvíle tak nevypadalo.

A jak takové setkání probíhá? Nedočkaví účastníci přijížděli na místo setkání od patečního odpoledne. Jako první dorazilo auto Ká servisu, roztopili gril, zapojili pípu, takže sotva jste vystoupili z auta, už na Vás čekalo studené pivo a přivítala vás vůně grilovaného masa. Páteční večery jsou živelné, potkáváte se s lidmi, které jste v některých případech neviděli celý rok, je rozhodně o čem vyprávět. Není proto divu, že se chodí spát spíše v ranních hodinách.

Co se dělo v sobotu? V 10:00 hodin jsme se sešli na břehu jezera, kajaky připravené k projížďce. Stanďoch oficiálně zahájil setkání a seznámil nás s programem. Na dopoledne byl připraven nácvik seakajakářských dovedností, na odpoledne společná projížďka.

Kitty s Tomášem učili nalézání do kajaku,

 

Vítek použití tow-line

a na poslednim stanovišti nám byla ukázana správná pádlovací technika. Odpoledne podnikla většina účastníků podle svých sil kratší/delší projížďku. Hromadně se vyjelo směrem k Horní Plané, někteří dojeli až do Černé v Pošumaví.

Sobotní program vyvrcholil večer, ve srubu probíhalo promítání. Dušan Festa vyprávěl o svých výpravách na Jadranu, Markýz z Grónského klubu popsal výrobu skin-on-frame kajaků. Shlédli jsme film Nanook of the North a This is the sea IV. V průběhu večera byla ještě rozdána bohatá tombola.

 

V neděli se většina ještě vydala na kratší projížďku, tentokrát směrem k meandrům řeky Vltavy.

Na fotky mé a Markyzovy se můžete podívat zde. Pokud se chcete podělit i o Vaše fotky, ráda sem přidám i Váš odkaz:)

Je krásné sledovat, jak na setkání přijíždí každý rok více lidí, kteří už mořskému kajaku propadli nebo shánějí informace a hledají parťáky na své první výpravy. Chtěla bych touto formou poděkovat HG sportu za zorganizování pohodové akce.

Vzhledem k tomu, že seakajakářská sezóna je na začátku, přeji všem krásné léto a podzim, hodně pádlování, spolehlivé kamarády na cesty a hlavně bezpečný návrat domů. Budu se těšit na příští setkání a Vaše zážitky.

Žandula

 

Krumlovský vodácký maraton 2009

Zandula - muj hacek na deblovce Tak jsem se nechal ukecat. Sedím v plastové deblovce na startovní čáře 7. ročníku Krumlovského maratonu. Závodu, který jsem párkrát po očku sledoval při dojezdu v Českém Krumlově a říkal si, co je to za magory, že je baví v takovém davu pádlovat na čas. Abychom činili čest grónskému klubu, zvolili jsme úzká eskymácká pádla, která v pádlujícím davu působila různorodé, převážně zajímavé reakce.

Jako deblovka jsme startovali z první startovní lajny, což se ukázalo jako bezpředmětné, neboť ostatní lodě ze zadních řad neváhali a pro jistotu vyrazili o dobrých 30 s před startovní ranou z děla. Hustá masa závodních plavidel udělala slušné vlny, což se stalo osudným méně zkuženým borcům na úzkých závodních lodích. Ještě před dojezdem k prvnímu jezu bylo vidět docela hodně plaváčků a krysiček. Na vyšebrodském jezu byl nefalšovaný masakr. Lodě najížděly hromadně do šlajsny. Necpeme se, vyčkáváme, což se ukázalo jako zbytečné. Nečekat, tlačit se. Na Herbertově se situace opakovala. Tam nás zachránil Homli (děkujeme), vynořil se z utlačovaného davu a za doprovodu řízné kletby se nacpal do šlajsny tak šikovně, že nás pěkně srovnal a z bezvýchodné situace nás poslal nárazem do našeho kajaku na správnou stopu. Držíme tempo a od této chvíle nás už předjelo jen pár ambiciozních borců. S úsměvem se posouváme pelotonem pomalu vpřed. Pádlujeme na pohodu. Zásadní je držet dobrou stopu a nevyjet z proudu. Sklápím kormidlo, protože mě stojí moc sil udržet loď ve správném směru. Dojíždíme do cíle o hodinu později než první loď, máme čas lehce přes 3 hod. V Krumlově se odměňujeme vydatným obídkem.

www.krumlovskymaraton.com

 

Kanumesse z pohledu sea….

 

Boom plavby na jezerních a mořských kajacích je stále velký. Rekreační plavby po vodních plochách táhne. Nejen z důvodu toho, že stále je dost vody na rozdíl od tekoucích řek.
Stále se projevuje větší odbyt kompozitových kajaků, lehčích, agresivnějších tvarů, ale také dražších. Ovšem v polyetylenu je novinek stále více také. Tentokrát v Normiberku chyběla například finská produkce, ale zase se objevily firmy nové, resp. jiné z nových destinací převážně právě s kompozitovými loděmi.

Prijon připravil pro rok 2009 hned čtyři novinky


Marlin plastový seakajak v délce 518 cm a šířce 58 cm je velmi rychlý a přitom stabilní, ostré špičky lodě dovolují manévrování ve vlnách. Mohli bychom jej nazvat určitým kompropmisem, mezi Barrakudou a Seayakem. Aramidová lehčí verze tohoto kajaku je dokonce dlouhá 530 cm a ještě rychlejší nejen díky váze.

Proteus délky 520 cm a naopak šířky 57 cm je lehký, přiměřeně stabilní a bude vyráběn pouze z kompozitů a jeho přednosti odhalíme právě ve vlnách.


Poseidon je „dvojka“ s agresivnější zádí i špicí pro jízdu ve vlnách na moři, vypadá více jako mořský kajak než Excursion II, malinko více uveze a pro expedice na moři bude jako dělaný. Z HTP bude odolný, sice těžší, ale zase odolnost tuto nevýhodu vyváží.Délka 518 cm, šířka 69 cm a váha 37 kg, tedy rychlost a stabilita při rozumné váze deblkajaku.

Alborea je jezerní stabilní kajak bude na trhu pouze v kompozitovém provedení, 422 cm, 60 cm šíře a váha kolem 17 kg v případě skelného laminátu. Výhodná zejména pro dámy a menší jezdce.

Necky

Postupně připravuje řadu Looksha, tedy nejúspěšnější jméno jeho lodí. Novinkou je Looksha 12 (370 cm, 64 cm, 22 kg) tedy spíše kratší rekreační a jezerní kajak, ovšem tvary jej předurčují k rychlosti a stabilitě pro lehčí jezdce. Dvojka Amaruk je jen něžně upravena a s názvem Looksha T přichází na trh jako nový debl. Špičkou je pak Looskha 17 v karbonu, ovšem je špičkou i cenou.

Lettmann

Lettmann je stále špičkou v tomto oboru a jeho nabídka jezerních a mořských kajaků, zejména v karbonovém a aramidovém provedení je velká, cenově je trochu dražší, ale pro fajnšmekry se u této tradiční německé firmy loď určitě najde. Navíc řešení kormidla a jeho ovládání je u těchto lodí vynikající. Částečně některé tvary a prvky vycházejí ze sjezdových lodí, což je předurčuje k rychlosti, podívejte se na Speedliner.

Rekreační kajaky

Pokud někdo „uhne“ i tímto směrem bude překvapen, nabídka sit-on-tops od Ocean Kayaks (Vapor 10 a 12, Prowlery a třísedačkové Morocco) , rekreačních kajaků Necky jako je řada Dirigo od Old Townu, ale i nafukovací sit-on-tops od Walker Bay a dalších. I v tomto směru hodláme rozšiřovat naši nabídku. Sledujte dále tok informací.

Pádla a ostatní potřebné věci


TNP přichází s pádlem Wolferine na jezera a moře, nižší váha, žerď jen sklo nebo karbon, posuďte sami a přijďte vyzkoušet.
Jinak pádla Werner, Lendal, Select či Duncan a několik nových, stále je co hledat , co zkoušet a z čeho vybírat, i když dostupnost testovacího pádla třeba ze Španělska  je problematická.
Špricky, oblečení – nové materiály, střihy a barvy, nikoliv však převratné, značky Nookie, Prijon, Artistic a další, ale zřejmě přijdeme s novou značkou na náš trh a to Stohlquist, některé jeho bundy a  plovačky jsou příjemně propracované.

HG sport Team

 

Seakajakáři na kyblíkách – Větší vltavice

19. 01. 2008, Větší VltaviceTak dobře, přiznáváme. Cool

Jsou místa, kam se dlouhý byť krásný mořský kajak nedostane a která si lépe vychutnáme na lodičkách o kapku kratších. V pátek se Žandula seznámila s Kačerem a mezi řečí máme slíbené echo, až poteče nějaká zajímavá voda… Protože Kačer je akční člověk, volal hned druhý den 😉 Na leden je docela teplo. Nelenili jsme a vyrazili směr Herbertov na Větší Vltavici (přítok Vltavy). Na Herbertově se seznamujeme s Karlem (alias Kodlem, ICíKteam, Vyšší Brod), který je nám průvodcem a pozemní podporou.

Okolí Loučovic, Lipna a na druhé straně od Dolního Dvořiště máme docela zmapované z nesčetných výletů a vandříků, ale tenhle kousek kraje se nám zatím schovával. Budeme to muset napravit. Cestou ‚nahoru‘ projíždíme zaniklé vesničky a pozorujeme stáda krav.

V kajáčku jsem nějaký ten týden neseděl, takže první chvilky na svižně tekoucím potůčku jsou poněkud rozpačité. Voda je naštěstí lehoučká, nezáludná a bezpečná, takže se můžeme radovat z lednového pádlování (+10°C). Poslední zbytky sněhu a ledu, voda studená, ale moc necáká. Přenášíme jen padlý strom a můstek. Krása a pohoda. Za hodinku splouváme do Vltavy. Odoláváme pokušení splutí zopakovat a s díky přijímáme pozvání na čaj a kus řeči.

Fotky ZDE a video Tady 😉