Pádlování na moři

1. česká výprava do východního Grónska

I. česká výprava na mořském kajaku do východního Grónskalogo_seakayak

24. 7. – 10. 8. 2010

Váš prohlížeč možná nepodporuje zobrazení této zprávy.Dovoluji si vám představit historicky první českou výpravu na mořských kajacích (seakayak) do pobřežních oblastí východního Grónska s cílem uskutečnit asi 200 kilometrový okruh soustavou zdejších fjordů a ostrovů.

Grónsko je místo, kde místní obyvatelé (Inuité) začali používat kajak jako pomůcku při lovu velryb a tuleňů podle dostupných informací již před dvěma tisíci lety. Rádi bychom se s nimi setkali a porovnali naše zkušenosti. Za tímto účelem jsme vyvinuli i zcela nový typ sportovního mořského kajaku Triena. Navštívená oblast patří mezi jedno z nejfotogeničtějších míst planety, proto je celý projekt koncipován nejen jako sportovní, ale rovněž etnograficky – dokumentární výprava.

Seakajakářský podzim v La Spezia

V období, kdy u jihočeské sekce propukla potřeba pádlování v teple doprovázené pevninskou degustací všeho, co teče a za tímto účelem podniká zájezd na zanesený Balaton :o) jiná skupina po nápadu Harrachovského vůdce Josefa Erbena, usuzuje, že moře je moře a rozhodla se pro pádlování v přírodním parku na severozápadním pobřeží Itálie, mezi Janovem a Livornem.
Touha vidět zdejší skály nad mořem nás dohnala do těchto míst na konci září 2009. Počátek našeho putování začínáme desítky kilometrů pod městem La Spezia. Naložené kajaky pokládáme na velkou řeku, odkud stylově vplouváme na moře. Poprvé zažívám příjezd k moři, kdy po nasednutí do seakajaku není voda ihned slaná a člověk si může po dlouhé cestě obličej a tělo osvěžit, než nastoupí proces několikadenního prosolování. Paráda! Slunce nad námi, voda pod námi, skalisté hory v dálce na levoboku. Ústředním, přístavním městem této oblasti je výše jmenovaná La Spezia. Odtud proniká veškerá infrastruktura po pobřeží včetně vlakového spojení. Po trase jsme tu a tam potkávali malé skupinky seakajakářů z okolí a z Milána.

Záchrana v průlivu Johnstone

Záchrana v průlivu Johnstone (záchrana neznámého kajakáře)

 Paul Thomas 

V září 2007 jsem spolu se svou manželkou Cindy a naším kamarádem Conradem vyrazil na víkendový kajakový výlet. Chystali jsme se jet podél severního pobřeží ostrova Vancouver. Chtěli jsme prozkoumat průliv Johnstone a ostrůvky na jeho západním konci. Už jsme v této oblasti pádlovali dříve a moc se těšili na několikadenní pobyt v oblasti, o které si myslíme, že patří k jedné z nejkrásnějších kajakářských destinací v Severní Americe.

Všichni tři z nás se seakayakingu už nějakou dobu věnujeme, i když naše schopnosti jsou na různé úrovni. Nejzkušenějším z nás byl Conrad, který na mořském kajaku jezdí téměř 40 let a podnikl už řadu cest a expedic, z nichž některé byly delší než měsíc.  Má také velkou praxi v záchraně. Já pádluji už 12 let a mám hodně zkušeností zejména s několikadenními výlety. Zúčastnil jsem se celkem 2 seakajakářských kurzů týkající se záchrany, které oba zahrnovaly i praktický nácvik v bazénu. Také se snažím přečíst všechno týkající se bezpečnosti na vodě, co se mi dostane do ruky, jednak z časopisu Sea Kayaker a pak v různých knihách.  Moc se mi například líbila kniha Deep Trouble. Cindy se dříve věnovala jízdě na kanoi a na kajaku na divoké vodě. V mořském kajaku podnikala spíše jednodenní výlety.

Ztraceni na Islandu

Ztraceni na Islandu
Autor: Greg Stamer (prezident a zakladatel Qajaq USA, má vlastní webové stránky)
Vyšlo: časopis Seakayaker, srpen 2008
 
Ještě na začátek bych chtěla poděkovat Gregu Stamerovi za jeho souhlas k překladu článku.
Greg, thanks a lot for your permission to translate your lovely arcticle into Czech.
  
Kdyz mi bylo 22, těsně poté, co jsem ukončil studium na univerzitě, plánoval jsem si, že se vydám na velkou cestu na kole po Evropě. Bohužel se mi plány od základu změnily, když jsem několik dní po promoci dostal zajímavou pracovní nabídku na pozici softwarového inženýra. Práce, o které se mi ani nesnilo, za úžasné peníze. Jedinou podmínkou bylo, že okamžitě nastoupím. Bylo mi líto, že nepodniknu svoji velkou cestu, na druhou stranu jsem byl nabídkou velice potěšen. Přátelé mi záviděli a rodiče na mě byli nesmírně pyšní.

O 25 let později se má kariéra stala i mým vězením. Smrt mého otce odstartovala vnitřní zemětřesení, které otřáslo základy mého světa a změnilo můj náhled na kariéru a život jako takový.  Navíc se v té době rozpadlo mé manželství. Zjistil jsem, že život je třeba žít každý den a ne jenom o víkendech. Už jsem nebyl schopen trávit většinu svého času mezi čtyřmi zdmi své kanceláře a těšit se na konec týdne. I když jsem  mohl podniknout několik dvou až třítýdenních kajakových výprav za rok, z časových důvodů jsem nemohl vyrazit na delší expedici. Cítil jsem se lapen do pasti. Mohl jsem se všeho vzdát a vést normální život nebo nadělat spoustu zmatků, ale být sám sebou a zkusit žít, jak jsem snil. V únoru 2007 jsem odešel z práce, prodal nebo rozdal většinu svých věcí, pronajal dům a odjel do Evropy. Konkrétně do Německa.
 
Setkání s Freyou 
Freyu Hoffmeister jsem potkal v roce 2005 na seakajakářském sympoziu, kde jsem vyučoval tradiční inuitské techniky. Freya se jako bývalá gymnastka velice rychle učila poměrně obtížné prvky. Snila o tom, že se jednou zúčastní Greenland Championship, kterého jsem se já už zúčastnil dvakrát, poprvé v roce 2000 jako vůbec první soutěžící Američan. Strašně se mi líbila její nezávislost a spontánnost, vlastnosti, po kterých jsem toužil, když jsem vedl normální život. S Freyou jsme se potkávali poměrně často na různých seakajakářských akcích a setkáních po celém světě, až se z naší známosti stal vztah na dálku. Jednou jsem takhle zavolal Freye uprostřed noci a řekl jí, že jsem ochoten se přestěhovat. Souhlasila a během jednoho měsíce jsem byl v Německu.

Pádlování ve Finsku

Koncem srpna 2007 jsem se vydal na dovolenou do Finska. Přestože pádlování nebylo prioritou mé výpravy, jako správně postižený paddler jsem si tuto příležitost samozřejmě nenechal ujít. Zejména když se tam dá pádlovat skoro všude.

Můžete vyrazit na moře s krásným členitým pobřežím lemovaným načervenalými skalnatými ostrůvky, které jsou nezvykle ohlazené postupem ledovců a porostlé borovicemi a břízami, nebo se zde nabízejí tisíce vzájemně propojených jezer s průzračnou vodou, obklopených rákosím a smíšenými lesy.