Kovářova kobyla a ševcova žena na vyjížďce na Rubhu Reidh (Vlčí Dech, 2016)

Kovářova kobyla a ševcova žena na vyjížďce na Rubhu Reidh aneb šedá všechna teorie zelený strom života incident managementu.

Je 24. dubna, mám svátek a volno v práci a rozhodnu se to oslavit půldenním výletem z Melvaigu, z pláže od croftu Oran Mara na mys Rubha Reidh a zpět, celkem asi 14 km. Počasí je vynikající, slunečno, vítr do 5 m/s, nicméně v Atlantiku se rozpadá nějaký tlakový útvar a do Minche od severu chodí asi metrové vlny.

Oblékám se vyjížďkově:  flísové triko, tenký neopren pod kolena, nízké neoprenové botky a touringovou bundu.  Na poslední chvíli se rozhodnu, že vytáhnu i grónské pádlo a wernera na klice, na kterého jsem zvyklý zastrkávám pod gumy jako rezervu.

Obr č.1 Rubha Reidh je za rohem
Obr č.2 Pohoda na Camas Mor

Krásně se mi podařilo odstartovat z pláže mezi dvěma vlnami. Zatočím severním směrem k majáku na Rubhě a užívám si vyjížďku. Počasí je stabilní, pěkně to houpe, po pravé straně mám výhled na útesy, oblouky a jeskyně. Dopádluju k majáku, pofotím,  zatočím na západ a mezi útesy se ještě asi dva kilometry promotám na pláž Camas Mor, která je orientovaná k severu a láme se na ní vydatný surf.

Pojezdím ve vlnách a jdu na přistání. Jsem obezřetný, byl jsem tu už několikrát a pláž jsem viděl i za nízké vody a vím, že se vlny lámou ve dvou frontách. Nejdřív klasický break point a pak  na šutrech vyčnívajících z písku těsně před pláží. Podaří se mi A1 přistání, na břehu si odskočím, dám svačinku, chvilku se posluním a otáčím na cestu domů.

Odplutí už je těžší, dostávám několik slaných facek do obličeje a buchanců do prsou, ale i tak zůstávám téměř suchý a pádluju zpět. Bez problémů točím kolem majáku, dobře mi to jede, moře mám v zádech a raduju se z perfektního dne na vodě.  K našemu croftu to  mám už asi jenom kilometr a půl, míjím jeskyně a oblouk a impulsivně se rozhoduju, že si dopřeju trochu vzrušení a podívám se zblízka. Místo znám, už jsem tu také několikrát byl. Je tu jeskyně, oblouk kterým se dá propádlovat a za ním se ostrou zatáčkou dá projet kolem strmé balvanité pláže zpět na volné moře. Akorát jsem zapomněl , že při posledních návštěvách foukal vítr z pevniny.

Obr č.3 Taková malá díra…

Napádluju do jeskyně, brzdím vlny, které mě posouvají kupředu a zatím mám stále situaci pod kontrolou.  Projedu obloukem, řežu ostrou zatáčku kolem pláže a najednou se stane několik věcí. V zatáčce ztrácím rychlost, kajak se zastavuje. V ten samý okamžik mi zleva zepředu přichází nějaké sečtené vlny a doslova mě vymejou do kouta oblouku.

V bílé vodě plné vzduchu se převracím. První eskymák se mi podařil, ale pořád nemám rychlost proti vodě, a tak mě druhá vlna znovu zatlačí do kouta a převrací. S grónským pádlem v probublané vodě nejsem schopný dokončit eskymáka, jenom se nadechnu a už jsem tam zase. Chystám se na druhý pokus, cítím, jak Poslední Královna dostává výprask od šutrů a intuitivně se v kokpitu hlavou dolů choulím a čekám kdy něco dostanu do hlavy.

Najednou je klid a já dost nešikovně visím vzhůru nohama z kajaku, hlavou se sotva dotýkám hladiny. Vlny mě zavěsily v úhlu 45 stupňů na útes, špička kajaku se opírá o dno, ocas je napasovaný v koutě skály. Voda mě občas propleskne a mě je jasný, že tohle postavení není udržitelný. Strhnu šprajdu, dám nohy k sobě a po hlavě padám do vody. Hned další vlna prázdný kajak uvolní a nese nás k balvanité krátké pláži. Voda se mi valí přes hlavu, skrčenýma nohama narážím o skály a šutry na dně, ale držím se šňůr kajaku.

Vyhodnocuju situaci a je mi jasný, že na re-entry roll nemám čas a ani dost vody pod sebou. Cvaknu kajak na towline a plavu ke břehu. Nakonec mi vlny trochu pomůžou a vyplaví mě mezi balvany. Kajak následuje za mnou. Chytnu ho za šňůry a po delším boji se mi ho podaří s plným kokpitem  vytáhnout mimo dosah vln.

Vyleju loď a na chvilku si sednu na skálu. Okamžitě se do mě dá zima a já se rozklepu, jak drahej pes. Dubnová voda v severním Skotsku má vodovodní teplotu a na  nějaký dlouhý rozplavby to prostě není. Oblékám stormcag a leju do sebe půl litru čaje z termosky. Po nějaké době se konečně zmátořím a obhlížím škody. Poslední Královna vypadá OK, zdá se, že to odnesl jenom gelcoat(!). Pro jistotu ho přelepuju tesapáskou.

Pak přijde čas na prohlídku mé tělesné schránky. Krom toho, že se občas nekontrolovatelně rozklepu a z odřených a pořezaných rukou a holení mi crčí krev to vypadá, že jsem taky vyvázl celkem slušně.  Je mi jasný, že mě tu nečekají žádná další pozitiva, tak smotám towline, stormcag nacpu zpět do dayhatche, poponesu kajak na trochu chráněné místo a velmi obezřetně startuju.

Za dvacet minut jsem doma. Kajak nechávám v přístřešku na zahradě a přesouvám se do sprchy. Druhý den nemůžu skoro vylízt z postele. Všude po těle mám modřiny. Při kontrole lodi krom odskákaného gelcoatu žádné další škody nezjišťuju.

Obr. č 4 Au au au

Přežil jsem a tak se můžu poučit pro příště. Při objektivním zhodnocení se jedná o klasický příklad potenciální chybové pasti. Jedno špatné rozhodnutí mohlo vést k velmi negativním scénářům – zranění, hypotermie, ztráta kajaku nebo ostatního vybavení.

Rozbor situace:

Náhlé ukvapené rozhodnutí, kdy jsem nerespektoval aktuální výbavu a vnější podmínky. Pro rock hopping jsem na sobě měl mít sucháč  a helmu. Volba pádla byla také špatná. Pro taškařice tohoto druhu je lepší euroblade, zejména když jsem na něj zvyklý.

+ Po celou dobu incidentu jsem měl jasnou hlavu bez známky paniky, jasně jsem věděl co a proč dělám. Měl jsem základní výbavu pro řešení situace, towline, stormcag, termosku s čajem,  repair kit a vysílačku .

Tímto děkuju Mejdžímu, že jsem si v jeho velkotovárně na kajaky mohl dát loď do kupy.

11. ročník Seakajakového sympozia

První víkend v červnu proběhla na Orlíku tradiční akce pro seakajakáře – Seakajakové sympozium. Akci zorganizoval HG sport a tentokrát jsme se sešli ve velkém počtu v  kempu na Radavě.

P1080060

Páteční večer jsme proklábosili, přece jenom spoustu spřízněných duší vidíte pouze na této akci.

P1080063

Sobotní program začal shromážděním v 10.00 h na břehu jezera u kajaků. Ke Stanďochovu velkému překvapení si většina odhasovala, že se chce věnovat nácviku pádlovacích technik, použití tow-line

IMG_7735

a záchrany a sebezáchrany. Rozdělili jsme se do menších skupin a pod vedením ostřílených seakajakářů Mejdžího

IMG_7710

a Jirky Kostínka jsme strávili pilováním svých dovedností.

IMG_7706

Ostatní během celého dne vyráželi na kratší či delší projížďky směrem Orlík a Zvíkov nebo naopak k hrázi.

IMG_7800

Večer jsme si vyslechli vyprávění Tomáše Mráčka o jejich pokusu o obeplutí skotské Vysočiny a Stanďochovo výpravě s dětmi do Švédska. V neděli se zkoušeli různé kajaky,

P1080058

k dispozici bylo i několik SUP boardů. Někteří ještě vyrazili na krátkou projížďku.

IMG_7868

Je krásné vidět, že čím dál tím víc lidí vlastní svůj kajak a i vybavení jednotlivců se hodně vylepšuje. Příští rok se prý můžeme opět těšit na cvičení na provazech (inuitská gymnastika).

Seakajakové sympozium 2016 – Orlík

Ahoj kamarádi dlouhých lodí!

Je dobré vracet se tam, kde jsme začínali – takže letos to byla jasná volba (i když jsem do konce dubna mlžil, kde to vlastně bude) :

ORLÍK – kemp RADAVA  www.radava.com
příjezd v pátek 3. 6. 2016
sobota má jasný program – pádlování, pádlování, pádlování
neděle 5. 6. 2016 mezi 14-15 hod odjezd domů

K organizaci ubytování
1, ti, co chtějí chaticku, si na webu www.radava.com objednávejte přes email nebo telefonicky své chatky. 4-místná chatička na víkend stojí 1300 Kč. POZOR kapacita je omezená, takže kdo ji chcete, neváhejte – uveďte heslo „seakajakové sympozium“ !!

2, ti, co chtějí spát ve stanech – přijedou jen tak a nic neobjednávají a nikam netelefonují. Vedle chatiček je pás veliké louky. Tento travnatý kemp obsluhuje město a fungují od června – možná od července 🙂 Takže cena bude nějaká – údajně obvyklá. Možná se tam ani nikdo neukáže, takže se taky klidně může stát, že stanaři to budou mít zadarmo. Úplně tak s tím ale nepočítejte !!

Jinak okolí je moc pěkné – po vodě se dá dojet na Zvíkov (to je ta delší trasa) a nebo za rohem máme zámek Orlik (opravdu kousek a na protějším břehu).

V kempu je super krásná hospůdka !!!

Tak ja se uz moc tesim 🙂

Standoch Prdoch

Seakajakove sympozium

 

Inuitská kartografie

Moje žena Pavla náhodou narazila na inuitské mapy. Jejich provedení mi téměř vyrazilo dech – byly vyřezány ze dřeva, prý se vešly do rukavic a řekl bych, že je to geniální řešení, zvlášť s přihlédnutím k faktu častých polárních nocí.

K tématu jsem dohledal zajímavý článek, ze kterého jsem vytáhl obrázky a popisy, protože jeden obrázek vydá za tisíc slov…

Výtah z časopisu „Popular Science“ – září 1933.

V textu k prvnímu obrázku je zhruba napsáno: „Eskimáci, kteří nikdy neviděli mapy, poskytli Kongresové knihovně první přesnou mapu ostrovů v zálivu Disko (západní pobřeží Grónska). Po podrobném průzkumu na saních a v kajaku, vyřezali reliéfní modely ostrovů z naplaveného dřeva. Modely pomalovali barvami, které ukazovaly jezera, bažiny a vegetaci. Mapy dokončili zašitím do tuleních kůží.“

Jak se ale Anně, autorce výše zmíněného článku – zdá, tvrzení, že Inuité nikdy neviděli mapy, není zcela správné. Možná nikdy neviděli mapy takové, jak je známe my, totiž papírové. Ale nejspíše používali mapy „dřevěné“.

Dřevěné mapy

V textu k téhle mapě, názorně ukazující spojitost dřevěných a papírových map se píše:

Kuniitovy tři dřevěné (stromové) mapy ukazují cestu ze Sermiligaaqu do Kangertittivatsiaqu. Mapa napravo ukazuje ostrovy podél pobřeží, mapa uprostřed ukazuje zemi (Grónsko) a čte se z jedné strany dokola na stranu druhou. Mapa vlevo ukazuje souostroví mezi fjordy Sermiligaaq a Kangertivartikajik.“ Čerpáno z „Topografisk Atlas Grønland“, vydaného Dánskou královskou kartografickou společností (Det Kongeglige Danske Geografiske Selskab), v roce 2000 (str. 171).

Vlevo ostrovy, pobřeží vpravo

Nakonec ještě detailní pohled na dvě z map. K nim Ann (na kterou jsem bohužel nedohledal kontakt), uvádí následující poznámky.

Tyhle mapy „objevil“ roku 1880 dánský badatel Gustav Holm, který podnikl expedici k Ammassaliku na východní pobřeží Grónska. Nejsem si jista, zda existovaly podobné mapy i pro západní pobřeží, i když vyřezané mapy představené v časopise Popular Science (první obrázek) jsou ze západního pobřeží.

Jsem okouzlena jejich myšlenkou – četly se „kolem dokola“ – na jedné straně směrem nahoru a na druhé straně zase dolů. Kdo by potřeboval růžici ukazující na sever? Tihle chlápci rozhodně ne. Perfektní využití prostoru, to musím brzy blíže prozkoumat.

Z jistých zdrojů (googlování) jsem vyčetla, že tyhle mapy nebyly určeny k tomu, aby byly čteny, ale spíše k cítěny. To se mi jeví jako dost praktické řešení pro cestování na kajaku, či ve člunu, velmi často v temnotě.

Pokud byste se chtěli dozvědět více, vše je pečlivě popsáno v knize The History of Cartography, Volume 2, Book 3: Cartography in the Traditional African, American, Arctic, Australian, and Pacific Societies. Krásné čtení na pláž, pro líné letní odpoledne.

A já mám prosbu – pokud byste o těchto mapách něco zajímavého zjistili, napište mi prosím. A kdybyste chtěli psát klasický dopis, nalepte mi na něj třebas takovouhle krásnou známku:

znamka

Seakajakářské pokec na Priglu

Dovolujeme si vás pozvat na akci Seakajakářské pokec na Priglu, kterou ve spolupráci s Vodák sport Brno a TJ Sokol Brno 1 pořádají Vodáci Napajedla.

Termín: 27. – 29. 5. 2016

Program:

Pátek:

  • Příjezd účastníků do kempu Radka s následným hudebním večírkem tamtéž, nebo v loděnici TJ Sokol Brno 1.

Sobota:

  • Podle počasí – v loděnici, nebo v kempu, bude od 10:00 blok přednášek o vybavení pro pádlování, jak na jihu, tak na severu. Účastníci se dozví o oblečení na vodu i na břeh, o potřebách na spaní, vaření, kempování a vůbec pro pobyt ve volné přírodě. Popovídáme si o zdravovědě, vybavení lékárničky, záchraně na moři, ukládání věcí do kajaku, základech meteorologie, navigaci, dopravě lidí a materiálu na akce, o organizování expedic a výletů, rybaření a jistě o spoustě dalších věcí.
  • Kolem poledne bude přestávka na oběd.
  • Zhruba ve 14:00 na břehu Brněnské přehrady proběhne seznámení s typy a tvary lodí a pádel. Poté budou praktické ukázky pádlování, ovládání kajaku a záchrany.
  • Kolem 15:30 se projedeme směrem k Veveří.
  • Po 20:00 zahájíme večerní pokec, spojený s promítáním filmů a fotografií – bude i beseda s fotkama a filmem o expedici do Grónska. A na závěr hudební produkce.

Neděle:

  • Začneme individuální vyjížďkou do Bítýšky a zpět.
  • Pro zájemce bude uspořádán závod na téže trase pod hlavičkou TJ Sokol Brno 1.
  • Komu se nebude chtít na vodu, může si pod hlavičkou Vodák Sport Brno nechat ukázat a půjčit koloběžky.

 

Pokud byste potřebovali doplňující informace napište Motýlovi.