Seakajakové sympozium 2016 – Orlík

Ahoj kamarádi dlouhých lodí!

Je dobré vracet se tam, kde jsme začínali – takže letos to byla jasná volba (i když jsem do konce dubna mlžil, kde to vlastně bude) :

ORLÍK – kemp RADAVA  www.radava.com
příjezd v pátek 3. 6. 2016
sobota má jasný program – pádlování, pádlování, pádlování
neděle 5. 6. 2016 mezi 14-15 hod odjezd domů

K organizaci ubytování
1, ti, co chtějí chaticku, si na webu www.radava.com objednávejte přes email nebo telefonicky své chatky. 4-místná chatička na víkend stojí 1300 Kč. POZOR kapacita je omezená, takže kdo ji chcete, neváhejte – uveďte heslo „seakajakové sympozium“ !!

2, ti, co chtějí spát ve stanech – přijedou jen tak a nic neobjednávají a nikam netelefonují. Vedle chatiček je pás veliké louky. Tento travnatý kemp obsluhuje město a fungují od června – možná od července 🙂 Takže cena bude nějaká – údajně obvyklá. Možná se tam ani nikdo neukáže, takže se taky klidně může stát, že stanaři to budou mít zadarmo. Úplně tak s tím ale nepočítejte !!

Jinak okolí je moc pěkné – po vodě se dá dojet na Zvíkov (to je ta delší trasa) a nebo za rohem máme zámek Orlik (opravdu kousek a na protějším břehu).

V kempu je super krásná hospůdka !!!

Tak ja se uz moc tesim 🙂

Standoch Prdoch

Seakajakove sympozium

 

Inuitská kartografie

Moje žena Pavla náhodou narazila na inuitské mapy. Jejich provedení mi téměř vyrazilo dech – byly vyřezány ze dřeva, prý se vešly do rukavic a řekl bych, že je to geniální řešení, zvlášť s přihlédnutím k faktu častých polárních nocí.

K tématu jsem dohledal zajímavý článek, ze kterého jsem vytáhl obrázky a popisy, protože jeden obrázek vydá za tisíc slov…

Výtah z časopisu „Popular Science“ – září 1933.

V textu k prvnímu obrázku je zhruba napsáno: „Eskimáci, kteří nikdy neviděli mapy, poskytli Kongresové knihovně první přesnou mapu ostrovů v zálivu Disko (západní pobřeží Grónska). Po podrobném průzkumu na saních a v kajaku, vyřezali reliéfní modely ostrovů z naplaveného dřeva. Modely pomalovali barvami, které ukazovaly jezera, bažiny a vegetaci. Mapy dokončili zašitím do tuleních kůží.“

Jak se ale Anně, autorce výše zmíněného článku – zdá, tvrzení, že Inuité nikdy neviděli mapy, není zcela správné. Možná nikdy neviděli mapy takové, jak je známe my, totiž papírové. Ale nejspíše používali mapy „dřevěné“.

Dřevěné mapy

V textu k téhle mapě, názorně ukazující spojitost dřevěných a papírových map se píše:

Kuniitovy tři dřevěné (stromové) mapy ukazují cestu ze Sermiligaaqu do Kangertittivatsiaqu. Mapa napravo ukazuje ostrovy podél pobřeží, mapa uprostřed ukazuje zemi (Grónsko) a čte se z jedné strany dokola na stranu druhou. Mapa vlevo ukazuje souostroví mezi fjordy Sermiligaaq a Kangertivartikajik.“ Čerpáno z „Topografisk Atlas Grønland“, vydaného Dánskou královskou kartografickou společností (Det Kongeglige Danske Geografiske Selskab), v roce 2000 (str. 171).

Vlevo ostrovy, pobřeží vpravo

Nakonec ještě detailní pohled na dvě z map. K nim Ann (na kterou jsem bohužel nedohledal kontakt), uvádí následující poznámky.

Tyhle mapy „objevil“ roku 1880 dánský badatel Gustav Holm, který podnikl expedici k Ammassaliku na východní pobřeží Grónska. Nejsem si jista, zda existovaly podobné mapy i pro západní pobřeží, i když vyřezané mapy představené v časopise Popular Science (první obrázek) jsou ze západního pobřeží.

Jsem okouzlena jejich myšlenkou – četly se „kolem dokola“ – na jedné straně směrem nahoru a na druhé straně zase dolů. Kdo by potřeboval růžici ukazující na sever? Tihle chlápci rozhodně ne. Perfektní využití prostoru, to musím brzy blíže prozkoumat.

Z jistých zdrojů (googlování) jsem vyčetla, že tyhle mapy nebyly určeny k tomu, aby byly čteny, ale spíše k cítěny. To se mi jeví jako dost praktické řešení pro cestování na kajaku, či ve člunu, velmi často v temnotě.

Pokud byste se chtěli dozvědět více, vše je pečlivě popsáno v knize The History of Cartography, Volume 2, Book 3: Cartography in the Traditional African, American, Arctic, Australian, and Pacific Societies. Krásné čtení na pláž, pro líné letní odpoledne.

A já mám prosbu – pokud byste o těchto mapách něco zajímavého zjistili, napište mi prosím. A kdybyste chtěli psát klasický dopis, nalepte mi na něj třebas takovouhle krásnou známku:

znamka

Seakajakářské pokec na Priglu

Dovolujeme si vás pozvat na akci Seakajakářské pokec na Priglu, kterou ve spolupráci s Vodák sport Brno a TJ Sokol Brno 1 pořádají Vodáci Napajedla.

Termín: 27. – 29. 5. 2016

Program:

Pátek:

  • Příjezd účastníků do kempu Radka s následným hudebním večírkem tamtéž, nebo v loděnici TJ Sokol Brno 1.

Sobota:

  • Podle počasí – v loděnici, nebo v kempu, bude od 10:00 blok přednášek o vybavení pro pádlování, jak na jihu, tak na severu. Účastníci se dozví o oblečení na vodu i na břeh, o potřebách na spaní, vaření, kempování a vůbec pro pobyt ve volné přírodě. Popovídáme si o zdravovědě, vybavení lékárničky, záchraně na moři, ukládání věcí do kajaku, základech meteorologie, navigaci, dopravě lidí a materiálu na akce, o organizování expedic a výletů, rybaření a jistě o spoustě dalších věcí.
  • Kolem poledne bude přestávka na oběd.
  • Zhruba ve 14:00 na břehu Brněnské přehrady proběhne seznámení s typy a tvary lodí a pádel. Poté budou praktické ukázky pádlování, ovládání kajaku a záchrany.
  • Kolem 15:30 se projedeme směrem k Veveří.
  • Po 20:00 zahájíme večerní pokec, spojený s promítáním filmů a fotografií – bude i beseda s fotkama a filmem o expedici do Grónska. A na závěr hudební produkce.

Neděle:

  • Začneme individuální vyjížďkou do Bítýšky a zpět.
  • Pro zájemce bude uspořádán závod na téže trase pod hlavičkou TJ Sokol Brno 1.
  • Komu se nebude chtít na vodu, může si pod hlavičkou Vodák Sport Brno nechat ukázat a půjčit koloběžky.

 

Pokud byste potřebovali doplňující informace napište Motýlovi.

Po stopách lovců velryb v severním Pacifiku

Podpořte vydání unikátní knihy – cestování, etnografie a antropologie, dobrodružství na moři, legendy světového seakajaku, českého rodáka Stanislava Chládka. Kniha o Aleutských ostrovech první v ČR.

Po stopách lovců velryb v severním Pacifiku

Stanislav Chládek, kterému bude letos již 79 let, ale stále je plný energie pro pádlování a cestování, má připraveny fotografie a rukopis unikátní publikace, spojující cestovatelské a odborné poznatky o málo známé oblasti i kultuře a dobrodružné sportovní zážitky. Obdobná kniha, navíc od autora českého původu, dosud u nás nevyšla. Věnována bude památce významné osobnosti našeho rodáka, antropologa Aleše Hrdličky.

Předplatit knihu, nebo jinak podpořit projekt můžete ZDE

 

Kdo je kdo poprvé: Standa Chládek